Vánoce 2010 – Bylo nás šest

Ano, přesně tolik nás bylo, když jsme vyrazili na sáňkování.

A to jsme ještě netušili, jaké to bude dobrodružství.

Tuto partu tvoří:

(je-li zájem, po kliknutí možno podobizny zvětšiti)

Dneska jsme si na výpravu přizvali průvodkyni na slovo vzatou.

Vy jí neznáte?

Jitka je taky takový vtipálek, takže se mezi nás výborně hodí.

Kaaj si hraje s Niki (takže mamka-Jana si může chvíli odfrknout).

Kaaj bere sáňky smykem, různě s nimi cuká…a Niki se směje, až by se za bříško popadala, kdyby se nemusela oběma rukama držet, protože jinak by sáně určitě bleskem opustila.

Niki ječí, pak se směje a vyžaduje opakování. Doufám, že se z toho nepočůrá. 😀

První kopeček…tak kdo si sjede na saních?

Jana se nějak drží bokem, Kaaj nechce a Jitka se rychle schovává za Báru. A já? Já přece fotím, ne?
Tak, že by Niki? Ne. Sjíždění z kopečka jí nějak nebere. Radši se nechává vozit Kaajou.

Tak přece tuhle šanci nepropásnem. Nakonec jde do toho odvážná Jana.

A samozřejmě všichni mají najednou spoustu rad. 🙂

Tak na start. Usadit…

Z okna reklamky se vážně někdo díval. Je možné, že Jana se stane hvězdou nějaké zimní reklamy. Možná i pééfka? Necháme se překvapit. Možná jen měli strach, jestli nepřijdou o auto.
Rozruch, to Janinka udělat umí. 😀

Konečně jsme dorazili na kopec. Je to nádhera, nezdá se vám?
(kliknutím možno zvětšit)

Bára se nemůže nabažit lítání po sněhu.

Jitka nám ukazuje, jak umí Bára aportovat.

A během chvilky už nikoho nezajímá sáňkování…každý chce aportovat. Teda házet klacík. Aportuje zatím jen Bára. 🙂

Navíc s Niki jí to baví asi nejvíc. Nemusí totiž pro klacík běžet až kdo ví kam.
(kliknutím možno zvětšit)

Jenže tím se poněkud pozastavilo rejdění na sáňkách.

Povzbuzujeme Janu, ať si zajezdí sama, když Niki nechce.

Výpočty ale nebyly úplně přesné…

Stačilo malé šťouchnutí od dcery a Jana si to sviští až dolů. 🙂

A jak si jízdu užila?

Jíťa rozjela svůj oslavný tanec.

Bára ji zdáli pozoruje a myslí si o tom své.

Jana je v tuto chvíli nejlepší a nejrychlejší sjížděčkou kopce na saních. Doslova bezkonkurenčně. A má tu samozřejmě i své fanoušky.

A hleďme. Že by další sportovní disciplína? Tohle vypadá nejmíň na hod diskem…

Nemůžete být dál od pravdy. To už by se spíš dalo pojmenovat jako hod oštěpem. Oštěpkem. Oštěpíčkem… Zkrátka si Kaaj pohrál s Bárou. 🙂

Hrozně rychle se stmívá. Je čas jít domů. Do teplíčka. Niki už je z aportování taky utahaná, a nožičky sotva tahá za sebou. A když už jí musí Jana a Kaaj táhnout, tak nejlépe po ledovce. Tam to jde samo. 🙂

Jdeme kolem pramene, kde naposledy byla ledová skulptura koníčků, jak pijou. Dneska se koníčci ztratili pod nánosem další vrstvy ledu.

Teče tam vůbec voda? Nebo to zamrzlo úplně? Kaaj to jde zjistit.

A jestli led dosud nerozmrznul, stojí tam Kaaj přilepen jazýčkem dodnes. 😀

Leave a Reply