Vánoce 2010 – Sestra v akci

Aneb

Tohle každý den nevidíte.

Holky jdou dnes na návštěvu, tak je jdeme doprovodit a trochu se provětráme na čerstvém vzduchu.

Niky má nějakou těžkou hlavu. Co jste jí to dali do té čepice? Nebo…že by se toho dnes příliš mnoho naučila? 🙂

Ale tohle už vypadá vážně…

Tak už je to jasný. Čepice nebyla správně usazena a tak ovládala celou hlavu. Stačilo jen pár úprav.

Blížíme se k rozcestí. My půjdem tam a holky tam…

Loučíme se… minutu na to, co nám Jana s Niki zmizely z očí, kolem nás proběhla sestra. Ne, nemyslím svojí sestru Janu. Myslím „tu“ sestru. Černobílou. Na nohách lyžáky a kráčí si to bleskurychle nahoru, s běžkama pod paží.

Taťka už je zase daleko před námi, takže neví, jak mám oči navrch hlavy. Nedivte se mi…tohle se přece nevidí každý den.

Tak jsme taťku dohnali. Vyprávíme mu svůj zážitek a po očku sledujeme, jak se sestra-běžkyně připravuje k běhání na sněhu.

„Vlastně tu běhávají dvě,“ vysvětluje nám taťka. „Většinou běhají tady a směřujou támhle k tankovce.“

Sledujeme sestru, jak čiperně kmitá a neskutečně rychle běží přes zasněžené pole nahoru do kopce. Je vidět, že je trénovaná.

Dneska nejdeme až na tankovku. Procházíme kolem zahrádek. Jedna z nich je lemovaná stromečky a takhle pocukrované vypadají fakt úžasně. Vánočně.

A hele, tady je další z prachatických pramenů.

Než tady udělali cestu (původně tu bylo takově bahnité prostranství, kudy si krátili cestu jen odvážlivci), mám dojem, že tu tekl pramen nějakou hadicí.

Tohle vypadá rozhodně mnohem líp. I procházka tudy je příjemná.

Leave a Reply