Ne, to není chyba tisku.

Tyhle oříšky se vážně nebaští.

Jeden z vánočních dárků, který jsem vyzkoušela až nyní, jsou Mýdlové ořechy.

„Chceš něco konkrétního vyprat?“ ptám se manžela, abych nedala prát světlé, když on zrovna potřebuje vyprat rifle.
„Vyzkoušíme ořechy?“ ptá se Kaaj a očička mu zajiskří zvědavostí.
„Tak jo, jdu vybrat prádlo,“ souhlasím. Občasné pokusy člověka nejen baví, ale navíc se při tomhle děje i něco praktického.

Je to pro mě naprosto nový způsob praní, takže vybírám (radši) prádlo nepříliš špinavé. Co kdyby… 😀

Prádlo je v bubnu a my jdeme studovat návod k použití.
V látkovém pytlíku s návodem je igeliťáček se zmíněnými ořechy.

Otevírám igeliťáček a zvědavě, ovšem velmi opatrně, čichám k ořechům. Line se z nich jakoby octové aroma.

Kaaj čte návod. Já dle něj činím.
Do přiloženého pytlíčku se mají vložit 4-6 půlek slupek. Aha, takže to nejsou ořechy, ale jejich obal. Hmmmm…
Zřejmě by se hůř prodávaly „Mýdlové šlupky“ nebo „Mýdlové ořechové zbytky“…
I když o to tu vlastně jde. 🙂

Co chvíli jdeme okukovat průhledné okénko, kdy se tam začne dělat pěna. Osobně mi přijde, že 4-6 půlek (což jsou tedy cca 3 ořechové slupky) docela málo. Možná to vůbec pěnit nebude? Třeba to opravdu jen má trochu změkčit vodu?

A nadchází onen čas rozuzlení záhady (a zamotaného prádla).

Vzhledem k tomu, že jsem vkládala prádlo jen málo špinavé, nedá se vlastně objektivně posoudit, zda „to funguje“ nebo ne. Ale počkat! Tady se připletlo domácí triko pokapané gulášem.
A verdikt zní….virbl prosím… a je tam. Oranžová skvrna, vybledlá vzpomínka našeho nedávného oběda.

Podle návodu se smí ořechy-šlupičky použít ještě jednou, pokud mezi jednotlivými várkami nevyschnou. A tak tam házím triko znovu. Druhý pokus, druhá šance pro šlupičky.

Kaaj mezitím zjišťuje na intíku, co to vlastně v pračce máme. „Tak prej nevyperou, ale neuškodí,“ říká Kaaj se smíchem.
Odmítám zastávat jakékoli stanovisko, dokud si to sama nezkusím.

A je dopráno…a skvrnka, sice mnohem vybledlejší, se drží zuby-nehty. Co se dá dělat. Věším prádlo a hledám pytlíček s pracím prostředkem.

Šlupičky by teď měly být zbavené své prací schopnosti. To vazké, co se tam před praním lesklo, je pryč.

A můj závěr?
Nevím, jestli jsou ořechy opravdu „prací“ nebo je to jen placebo pro teplou vodu, aby si myslela, že praní nemá na hřbetu (teda na vlnkách) úplně sama.

Rozhodně to neuškodilo a na méně špinavé prádlo se ořechové šlupičky určitě použít můžou.
V každém případě je to ekologické. Musím se přiznat, že ekologie je pro mě jako kamarádka, kterou hrozně ráda vidím, ale málokdy se s ní potkám – možná, kdybych vynaložila víc úsilí ji navštívit. 🙂

Ale protože mě zajímalo, jak se  v nich pere ostatním, proběhla jsem intíkem.

Dovoluji si pár zajímavých postřehů „odjinud“ (celý článek Je libo mýdlové ořechy přes půl světa? se otevře po kliknutí na text)

Pro člověka, který vyznává ekologicky šetrný životní styl, se to může jevit jako dokonalá volba. Je tomu skutečně tak?(…)
„Je na zvážení, zda je lepší prát v přírodních mýdlových slupkách, které se dovezou přes půl světa nebo prát v tom, co nabízí naše země, ať už v mýdle či „chemii“, ale se všemi zásadami ekologicky šetrného praní,“ říká Věra Soukupová. „Pokud bychom strhli vlnu šílenství ve smyslu perme ekologicky – perme v mýdlových ořeších, mohlo by to být opravdu nebezpečné i pro samotné stromy a prostředí, kde rostou,“ myslí si Soukupová a dodává, že by jí zajímalo, za jakých podmínek jsou ořechy sbírány. (…) S dotazy jsme se obrátili i na prodejce ořechů. „Mýdlové ořechy dovážíme z Indie lodí do přístavu v Holandsku, odkud jsou po Evropě rozváženy v kamionech,“ říká Pavel Duží… „Co se týče nových plantáží, mýdelník je až 15 m vysoký strom, takže to velmi dlouho trvá, než vyroste. Momentálně je poptávka ještě celkem v rovnováze s nabídkou, pokud se trh zvětší, bude to kvůli době růstu stromu asi trochu problém. Pak se trh bude regulovat cenou,“ říká Pavel Duží. (…)
„Všechny informace, co máme o pěstování, máme od našich dodavatelů v Indii, kteří nás ujišťovali, že k práci není využívána dětská pracovní síla a ořechy jsou pěstovány bez chemických přísad,“ říká Zdeněk Otevřel…Podle Otevřela jsou emise na dopravu vyváženy tím, že se ořechy dají použít vícekrát. (…) Jsme tedy odkázáni na informace od prodejců, od nichž však těžko můžeme čekat, že by zveřejnili něco negativního o svém zboží. (…)
Závěr časopisu je, že mýdlové ořechy dopadli velmi dobře co se týče vlivu na životní prostředí, ale propadli nízkou prací účinností. Citujeme zde překlad dané pasáže: „Dávka doporučená na jedno praní je čtyři až šest půlek ořechů. Řídili jsme se těmito pokyny a podrobili jsme mýdlové ořechy stejným testům účinnosti a ekotoxicity jako ostatní prací prostředky. (…) Jejich účinnost se velmi blíží prací účinnosti vody nebo je s ní přímo identická. Uskutečnili jsme totiž „srovnávací“ vyprání bez použití jakéhokoli pracího prostředku a potvrdili tak, že i vyprání tkaniny v teplé vodě účinkuje na skvrny a jasnost bílé. Tento účinek je však malý a použití mýdlových ořechů jej nijak nezvýší. Na druhou stranu je třeba přiznat jejich velkou šetrnost k barvám a co je pro jejich bezvýhradné stoupence důležité, mají velmi malou ekotoxicitu.“