Rob Berg: „Buď součástí příběhu.“

Krátce o Robovi Bergovi. Je Kanaďan. Má čtyři sestry. Je muzikant, ale i misionář, a tak si vymyslel speciální slovo, (na což je dle svých slov opravdu hrdý) „musicianary“ (muzicionář).

Přicházíme do sálu CB modlitebny. Ze tří sekcí židlí je prostřední už zaplněná a jedna do půlky.

Hele, před námi sedí Irenka s Luďkem… To je milé.

Nevím, co máme vlastně očekávat, protože na koncert jdeme tak trošku neplánovaně.

Na pódiu se zjevil zralý muž s kytarou. Vedle něho mladá žena, Zuzka, která nám překládá.

Rob zpívá převážně anglicky, ale první píseň je v jiném jazyce. Chvílemi si myslím, jestli nejde opravdu o „jazyky“.

Tajemná řeč plná samohlásek…je nakonec tahitština.

„Rád ji zpívám jako první. Nejenže je skvělá na rozezpívání, ale když spletu text, nikdo to nepozná,“ vtipkuje Rob. 🙂
Vystačí si jen s doprovodem na kytaru. Další píseň má název Vesmír. „Bůh je středem mého vesmíru. Středem mého života a bytí.“

U každé písně nám přibližuje, proč ji složil a nepokrytě mluví o svém vztahu k Bohu.

Na řadě je blues – Chlubivá píseň. Rob vysvětluje: „Chlubení nikdo moc rád neposlouchá. Pán říká: ‚Nechlub se svou silou, svými penězi a IQ. Chlub se tím, že Mě znáš.‘ A to je to, co rád dělám.“

Zuzka s vážnou tváří překládá Robova slova před další písní. Není si jistá, jestli byl Rob zneužíván nebo na drogách… Je to takový překladatelský oříšek. 🙂 V tuto chvíli nikdo netuší, že jde o „suchý kanadský humor“. 😀 Rob se totiž tváří také přiměřeně vážně.

Už po chvíli je nám všechno jasné…

Rob se svěřuje: „Bylo mi kolem osmi let. Dva roky jsem byl týrán lekcemi na klavír, stejně jako všechny mé sestry. Tahle píseň je pravdivý příběh o mně a mých sestrách. Moje učitelka, sedmdesátiletá Britka, paní Müllerová, byla opravdové monstrum. 20 let jsem se z toho hojil.“

Musím se usmívat, když asi v polovině koncertu Rob pokládá kytaru a usedá za klávesy.

No, teď se mu to dvouleté týrání docela hodí, říkám si. 🙂

 

„Každý z nás má tu těžkou zkušenost a občas svádí tento boj,“ překládá opět vážně překladatelka Zuzka. „Píseň je o nepříteli, který mi způsobil mnoho bezesných nocí.“

Zřejmě celému sálu probíhá hlavou myšlenka na souboj s démony v těžkých chvílích.

Zazní první akord a slova písně vyloudí na našich tvářích úsměv. Celou dobu totiž Rob mluví o zápasu s pisklavým komárem. 🙂

Píseň velmi vtipně zakončuje pisklavým tónem, který utne teprve ve chvíli, kdy na krku plácne pomyslného komára.

„Vydej účet, je jedna z mála písní, kterou hraji s podkladem z CD,“ říká Rob. Pokyne zvukařům a z reprobeden se ozývá ženský hlas. Tahle kompletní píseň, podklad se ženským hlasem a hudbou, do níž Rob hrál na kytaru a zpíval, mě zaujala asi nejvíc z celého programu.

Rob nás (vlastně po celou dobu koncertu) vede k zamyšlení. „Až tvůj život na zemi skončí, co si přeješ, aby o tobě lidé říkali? Je dobré si pokládat otázky. Jak chci žít svůj život? Co tu chci zanechat? Je s podivem, kolik lidí i v církvích neví, za jakým účelem tu jsou. Bůh je Autorem života a já chci být součástí Jeho příběhu.

Ježíš je hlavním hrdinou toho příběhu. Jeho mise na zemi Ho stála život. Jde o příběh lásky – má klasické prvky „lovestory“. Začal láskou a končí láskou. Každý ho může pochopit, každého může vzít za srdce. Je to evangelium pro všechny. Bůh nás miluje a zve nás do svého příběhu. Každý člověk přirozeně touží milovat a být milován. Ať je to nabušený sportovec, babička nebo dívka, co se na sebe snaží upozornit. U všech je to stejné…“



Tomu, co následovalo, (tedy klobouk dolů) říkám – nenásilná evangelizace. 🙂

„A já vás chci teď pozvat do toho příběhu. Pro mě ten příběh bez Krista neexistuje. Nepřišel z nás udělat náboženské lidi. On zemřel proto, aby získal naše srdce. Vždyť všude, kde je náboženství postaveno nad Ježíše, je mrtvo… V nebi nebude nekonečná bohoslužba. Ne. Jen si představ to, co bys tam chtěl mít, ne to, co by tě nudilo.

Nebe není pro všechny, je mi líto. Nebe je jen pro ty, kdo vstoupí do toho příběhu. Buďme hladoví. Nespokojme se s drobkama světa, chtějme Boží plnost
Zavři oči a představ si, jak k tobě Ježíš vztahuje ruku a zve tě do svého příběhu. Jestli chceš jeho pozvání přijmout, opakuj po mně….“

Rob vede v modlitbě a pak pokračuje.

„Kdo je opravdu odvážný, zvedněte ruku, pokud jste se se mnou modlili…“ Nahoře je les rukou nás všech. Tahle modlitba nedělala rozdíl mezi těmi, kdo chtějí poznat Ježíše a těmi, kdo ho znají. To bylo pozvání. Výzva, přijmout Ježíšovu dlaň. A myslím, že to pochopil celý sál, proto se modlili i dlouholetí křesťané. To se prostě nedalo minout.

Odnáším si dva zážitky. První, že evangelium se dá sdělit opravdu mnoha způsoby. Druhý, že nemám hned myslet na boj s démony, když se ve skutečnosti mluví jen o obtížném hmyzu. 🙂

Robe, dobrá práce!

2 Responses to “Rob Berg: „Buď součástí příběhu.“”

  • Eliška:

    Zdeni, díky za reportáž z koncertu. Slyšela jsem Roba Berga už 2x v Trhových Svinech, ale na tento koncert v Českých Budějovicích jsem se nedostala. Pokud bude opět v České republice, ráda bych ho opět slyšela.

  • zdes:

    Rádo se stalo…rádo se napsalo. 🙂

Leave a Reply