Na návštěvě u…

Občas se nám povede vyrazit na návštěvu do domácího sboru našich bratří z jiného města. 

A to my zas rádi přijedem. 🙂

Seznámit se s novým prostředím, slyšet jinou chválu (myslím tím hudební těleso), poznat nové lidi…

A je-li to žádáno, tak i rádi posloužíme.

18.3.2012

Křesťanský sbor, Vimperk

Na návštěvu vimperského sboru jsme se s Věrkou domlouvaly přes e-mail už od minulého roku (někdy po koncertu TWB). Našli jsme s Kaajou skvělý termín. Když už pojedeme k našim oslavovat narozeniny, bylo by možné si v neděli „odskočit“ do Vimperka. A tak se i stalo…
Vyrazili jsme v sobotu dopoledne z ČB nádraží. Ale náš spoj má zpoždění, tak jen tak postáváme na perónu a pozorujeme hemžení. Právě se blíží vlak a oranžová úklidová četa se k němu okamžitě hrne.

Hele ho…po schodech k nám vystupuje bubeník Dan se synkem. To je milé náhodné setkání. My už ale musíme k našemu vlaku.
Zpoždění se protáhlo asi na čtvrt hodiny. Nám to teda vůbec nevadí, protože na přestup v Číčenicích máme asi 1,5 hodiny.
Čekání si krátíme sluněním a pozorováním okolí. Kousek ode mě se objevila žabička. Na hlíně krásně splývá. Možná je oficiálním obyvatelem tohohle nádraží, protože se vůbec nebojí a jen tak si tu sedí či občas poposkočí a zase kouká.

Hodina utekla jako nic a my nastupujem do přípoje na Prachatice. Jdem na své oblíbené místo, kupé za mašinfírou. A podívejme. Výzva na záchranu rosničky. Že by se opravdu ČSD staralo o opuštěné žabičky? 🙂

Kaaj vykukuje po celou cestu z okna. Já trochu doháním spánkový deficit. Cesta utekla rychle a za chvíli už stojíme u dveří Jany a Nikolky.
Pobíráme tašky a razíme k našim.
Hééééépy bŕŕŕŕzdéééééj túúúújúúúú….vlastně….Všechno nejlepší k svátku i k 73. narozeninám, tati.

Po výborném obědě, dortu a kávě si Niki střihne s Kaajou o směr procházky. Ona chce na zahradu, Kaaj chce do lesa. Kaak vyhrává, Niki se durdí. Nakonec jsme udělali doslova výpravu přes hory a doly lesem až k zahradě. Že my si neobjednali radši let balónem. 😀

Naposledy jsme na zahradě byli na podzim a obírali třešně. Všude listí a větvičky… Teď to tu všechno vypadá uklizeně a utěšeně.
Domů jsme dorazili už skoro za tmy. Unavení. Kaaj se ještě dlouho do noci připravuje na zítřek. Já nemám sílu s ním bdít a usínám už před půlnocí.

Ráno vstáváme pár minut před nastaveným budíkem. Takhle brzo nemáme žaludek ještě připravený na snídani, takže jen ďobnem nějaký kousek sušenky, trochu čaje a běžíme na autobus.
Ve Vimperku jsme brzy. Kaaj zapíná navigaci a hledá směr, kudy vyrazíme. Máme spoustu času dorazit na místo shromáždění pěšky. Sluníčko krásně svítí a je tu všechno takové přívětivé. Kaaj vzpomíná na dobu, kdy sem jezdil jakožto student.
Míjíme bouračku dvou kočárků. A…v řece je další.
Ano, ano, takhle tragicky končí ony šílené ilegální noční závody kočárků potemnělými ulicemi města. 😀

V církvi už se chváliči ladí. Vše je připraveno na shromáždění. Povídáme si a mezitím přicházejí lidé. S překvapením se vítáme se známými tvářemi. Andělka a Šárka z Prachatic…Lenka z Vimperka. Známe se tu skoro se všemi. 🙂
Začínáme modlitbou a chválou. Pak má úvodní slovo Jarda.

A chvála pokračuje. Je jiná než u nás a přesto je nám tak blízká. To bude asi tím, že Ten, koho chválíme, je stejný tady i u nás. 🙂 Fascinují mě bojovné chvály. Probírám se v mysli, kolik my jich vlastně máme v „repertoáru“? S tím budem muset něco udělat…už mi v hlavě raší nápad o té nevěstě v kanadách (pozn.: znáte přece ten verš – čistá svatá nevěsta a přitom hrozná jako vojsko s praporci).
Z pódia zatím zní prohlášení: „My jsme plameny Božího ohně!“

Pak už přichází Kaaj.
Záznam je k dispozici zde >>


Na konci shromáždění je prostor na modlitby. Jeden po druhém si jde dopředu pro požehnání. Pak mluví Kaaj ke chvále: „Rád bych se modlil i za vás…“

Jsme s Kaajou pozvaní ostatními do pizzerie na oběd. Zabrali jsme společně jeden a kousek druhého stolu. Je tu moc příjemně. Vtipkujeme, povídáme, jíme…ani se nám nechce opustit tu příjemnou společnost. Jenže jsou tři hodiny odpoledne a koneckonců jsme přijeli pobýt i s rodiči, u kterých jsme dobu nebyli. Věřím, že bude brzy příležitost se s Vimperáky znovu vidět. Třeba zase v Prachaticích, kam nás Jarošovi (tolik chtěli být dnes tady s námi, ale kleklo jim auto) zvou.
Uvidíme, kde se uvidíme, ale určitě se někde uvidíme. 😀

Na návštěvě u…
SŽ Prachatice 5/2012 zde >>
Kř. sbor Vimperk 3/2012 zde >>
S
Ž Prachatice 12/2011 zde >>

 

3 Responses to “Na návštěvě u…”

Leave a Reply