Svatba jako sen
v slunce záplavě.

Kety s Danem,
milující se bezhlavě,
vstříc manželství kráčí.
V srdci to vědí, že
být spolu, a s Ním, stačí.
Pak světlo temnotu přemaže
v časech radosti, i v pláči.

Svatba na tvrzi Žumberk. Ó, jak romantické…

Když nás Kety s Danem zvali na svou svatbu, tušila jsem, že to nebude nějaké „Ano a ano“ na radnici, ovšem tohle bylo fakt krásné prostředí.

Drandíme si to s Edou cestou necestou…a konečně se utvrzujeme, že jsme u tvrze. 🙂 Zákaz nezákaz, Eda projíždí nádvořím, takže… Zatímco nás vysadil Eda u hlavních dveří, svatebčané, včetně nevěsty a ženicha, poťapou pěšky až tááááámhle z toho parkoviště. 🙂

 

Jdeme čekat na začátek akce na takový krásný „ochoz“ nad vodou.

  

Že tu jako nebudeme tolik překážet, nebudem na očích…to nám ještě nedošlo, že celý špalírek příbuzenstva půjde přesně kolem nás. 🙂

Ale zpátky k jedné z hlavních hvězd tohoto dne.

        

Posledních pár chvil jen tatínkova…pak už bude mužem číslo 1 v Ketčině životě někdo jiný.

 

Poslední úpravy.

Příprava špalíru…teda nejprve fotečka svědkyň.

  

Pozóóór!…Z cééééstyyy! Už jdou…Už jdooooou!

       

Živá hudba.

Bratránek a sestřenka s partnery.

 

Co se děje v podhradí…vlastně v podtvrzí. V každém případě je sem nahoru kupodivu všechno slyšet.

  

Oddávání v plném proudu. Moc jsem si vážila slov oddávajícího, který před tím, než novomanželům požehnal modlitbou, poprosil všechny „blýskající“ ať se zdrží neposedného cvakání. Protože, upřímně, to co dělal fotograf na svatbě Elišky a Lukáše, nad tím mi rozum zůstával stát. Jako by svatba nebyla o nevěstě a ženichovi, ale o neskutečných kreacích fotografa.

       

„Už se vzali?“

   

Co je tohle? Aha… „Na topole podlé skal zelený mužík zatleskal.“

Je čas blahopřát a předat dárečky…

Fronta byla dlooooouhá. Mezi prvními sestra nevěsty s manželem – si mohli nostalgicky zavzpomínat na svůj den „D“. 🙂

Kaaj s Martinem se pomalu přitočili ke stolku, kde proběhlo podepisování, a už kontrolují razítka. A že by jako rádi někoho orazítkovali. 🙂

 

Když nepřijde cukroví k Mohamedovi, teda, k Martinovi, musí Martin za ním. 🙂

Vlastně hned od začátku jsme se (jak jinak) paktovali s Krédlíkama a tak si užili spoustu srandy a fakt příjemný čas.

Hle, Eda a Lester Sumrall. Ne, tak to je dědeček.

Focení! Všichni sem!

Tedy nejprve se nás Dan na stráni snaží stlačit v kompaktní celek, aby nás mohl dát na jednu fotku…velká legrace. Ale asi se to nakonec povedlo. Pak se na již zmíněný ochoz jde fotit nejbližší rodina. Kaaj má zvláštní nápad a s velkým vtipem jej nadnesl před Martinem…který se nápadu ihned chytil. 😀

       

Krátíme si čas a obcházíme celou tvrz kolem dokola.

Libo-li penzionek?

 

S trochou přírody kolem…

 

Nene, žádné zdržování v penzionu, my už musíme k autům. Martin si krátí chvíli lezením ve stromech….za účelem setřesení kaštanů.

 

Co skrývá kufr ten?

   

Co teď? Zkrátíme si čas v nějakém přeKrásném údolí.

Zatím nic, jen houby.

 

A už jsme tu…

  

Romantická zřícenina, jako dělaná pro foto na titulku na nějaké CD. To je blízké samozřejmě hlavně Kaajovi a Martinovi.

          

A tak se tu procházíme ve svatebním ošacení. A stojí to za to…

 

A tady už máme vodopád. Ti odvážnější se sápou až nahoru, jestli je voda nahoře stejná jako dole.

        

Poté se vracíme na svatbu, kde už je zábava v plném proudu. Nechybějí i hry „Jak dobře se znáte“ nebo „Kdo chytí kytku“…

Moc pěkně jsme si to užili, a teď hlavně… Ať je vaše manželství šťastné a rok od roku lepší. 🙂

One Response to “Kety se vdává, Dan se žení!”