I letos se na břehu Vltavy stavělo lešení, pódium, stánky… Už několik dní před akcí z dálky vidíme, jak na obrovskou konstrukci připevňují bílou „tvář“. Jsem zvědavá, co s ní tvůrci zamýšlí.

Žel, vyrazili jsme na samotnou show až po koncertu Marty Kubišové, kdy už všude vládla tma a lidi byli natlačení úplně všude 🙂

Naše chyba.

Abych zjistila, co vlastně zamýšleli s tou „tváří“, přiblížila jsem si obraz na foťáku a udělala několik záběrů.

Jasně, promítaný obraz by měl být tímto plastičtější. A když je na masku dobře posazen, tak efekt celkem funguje. Z ostatní produkce jsme toho moc neměli, protože přes davy a děti sedící za krkem rodičů není nic moc vidět (a to, co se dělo dole pod plátnem už vůbec ne).

Ještě snad akrobatka v kruhu.

Z celé produkce jsme měli zážitek hlavně ze zpěvu operní divy, která s největší pravděpodobností zpívala naživo. Nahoře konstrukce tuším (teda Kaaj je přímo viděl) filharmoniky, a přemýšlíme, jestli tam nesedí někdo z rodu Týmlů. Fantastické.

Po většinu času mou pozornost přitahuje nebe, kde je vidět spousta hvězd, protože kvůli produkci je zhasnuto pouliční osvětlení.

A pak nás samozřejmě potěšil ohňostroj (to už jsme si našli skvělé místo, kde nám výhled nestínily stromy). Ten se mi povedl natočit jen asi do půlky (viz video výše), pak mi došly baterky. Teda Foťáku. 🙂

Ponaučení: Příště musíme přijít za světla a včas 🙂