Před nedávnem jsme sháněli pro Qéčka jako dárek (do medové krabičky) nějaký kvalitní med.

Protože si nejsme tak úplně jisti kvalitou medů v supermarketech, zvolili jsme cestu méně snadnou – najít včelaře.
Kaaj se zeptal strýčka Gúgla na dostupné včelaře a začal výběr v našem okolí. Nejlépe na vesnici. Byli jsme právě na výletě poblíž Čkyně, takže se výběr zúžil asi na 3 včelaře.

Zastavujeme u baráku prvního přímo ve Čkyni. Máme zazvonit? Raději voláme telefonem, přece jen nejsme ohlášení. Pan včelař není zrovna doma, ale hlavní je, že nemá med. Už všechno vyprodal a čeká na nový.
My ovšem čekat nemůžeme. Potřebujeme dárek před koncem dubna.
Abysme zbytečně nejeli k dalšímu, voláme na druhý kontakt. A výhra. Pan včelař je doma a pár sklenic medu ještě má. Vyrážíme do Budilova (Bošice-Čkyně).

„Já tam dojdu,“ směruju Kaaju, ať mi zastaví na malé silničce a nevydává se na travnatou cestičku, kde by se nikde neotočil. Jdu až na konec cesty, kolem minirybníčku. Na dvorku se objevuje milý pán a hned se hlásí jako včelař, se kterým jsme volali. Vede mě do malé dílny, kde skladuje sklenice s medem.
Je velmi vstřícný. Kupuju rovnou 3 kusy. Dva pro Qéčka a jeden vzorek pro nás, ať víme, že jsme koupili kvalitu.

A ano, nebráním se zveřejnit rodinnou farmu ZeŠumavy. (Čtete správně, ZeŠumavy je skutečně dohromady.)

Jsem ráda, když někde slyším nové informace, jak poznám dobrý med. Jenže se občas stává, že ten řekne to a ten zas tohle…a pak se v tom „nevčelaři“ vyznej.

Viděla jsem dokument…no dokument, spíš to vypadalo trochu jako reklama. Dodavatel medu do obchoďáků (ve velkém) mluvil o nejkvalitnějším medu, jaký se jen dá dodávat. No budiž, nikdy jsem jeho med neochutnala, nemůžu soudit.

Ale trochu mě vyděsilo jeho prohlášení, když se ho ptali, jestli je jeho med v pořádku, když nekrystalizuje.

V podstatě udělal z ostatních včelařů špindíry, protože nemají dost čisté sklenice nebo přístroje…, protože krystalizování je důsledek zanesení nečistot do medu.

První, co mě napadlo, jak může takhle mluvit o ostatních včelařích, jsou to přece kolegové. A druhá věc, proč tolik medů od včelařů krystalizuje a tolik medů v obchoďácích ne.

Jak je to tedy s tím krystalizováním?
Pravý med krystalizuje, zatímco med ředěný (levnými sirupy, Éčky nebo melasou) nikdy nezkrystalizuje. (Takže to asi nebude špinavými sklenicemi). Je pohodlné si v obchoďáku koupit med, který vám poteče až do vypotřebování, ale měli byste vědět, že ve skutečnosti pozříváte jen medovou náhražku.

Je lesní med tmavý?
Vždycky jsem si to myslela. Ale včelaři varují, že pokud je med hodně tmavý, je to špatně a je dobarven karamelem. Tak vidíte. Další mýtus vyvrácen.

Přesto je asi lesní (správně medovicový) med stále vyhledávaný pro svojí intenzivnější chuť a prý krystalizuje až později kvůli nižšímu obsahu glukózy (oproti květovému, který ztuhne nejdříve).

Co když je nahoře něco jako pěna a jakoby drobné částečky? Je to špína?
Odborníci na to říkají: V případě, že po otevření sklenice s medem na povrchu objevíte pěnu, to nevadí. Jedná se o vysrážené bílkoviny a pyl. Tyto látky patří mezi nejcennější v medu. Ve falešném medu se s touto skutečností nikdy nesetkáte.

Akátový med
Před nedávnem jsem na trhu viděla Akátový med.

Akát. Co o něm vlastně vím? Stále mi v uších zní nápěv našeho pančitele zpěvu: „Agáty šumí, když padá déšť…a teď vy.“ Pokoušela jsem se při zpěvu dávat důraz na slovo „akáty“, ale marně. Pančitel stále zpíval „agáty“. 🙂
Ale zpět k medu. Byl světlonký, a poměrně drahý. Proč?
Protože akátový med je náročný na výrobu.

Akát kvete jen asi 14 dní a to navíc pouze týden produkuje nektar. A jak to mají včelky stihnout, že? No a když se přidá silný déšť nebo mráz…je po květech a med prostě nebude. Takže akátový med je vlastně docela vzácný a jako vzácnost se prodává. A skoro nekrystalizuje.

No a teď babo, teda medaři, raď. Co když si koupím za velké peníze akátový med a ona to bude náhražka, a podle krystalizace se kvalita u tohohle medu taky nepozná 🙂 Asi nezbývá, než si najít poctivého medaře a koupit u něho.

Co když se med rozděluje?
No, i to se nám stalo. Známá známé od včelaře… prodala mamince pár medů. Ne zrovna levně. Jenže všechny se v podstatě hned po odkupu rozdělily. Nahoře zlatavá průhledná hmota. Dole tuhá bělavá hmota.

Bylo nám to divné, ale přece je to od včelaře. Snažili jsme se ho promíchávat, zbytečně. Chuťově mi přišel nakyslý.
Někde (už ani nevím kde) jsme se dočetli či doslechli, že jde o pančovaný med – tedy dolévaný kdoví čím. Škoda. Dost nepěkná vizitka.

Pastový med?
Konzistencí mi připomíná vyšlehaný krém a tak to vlastně je. Zkrystalizovaný klasický med se prý rozbije (jeho krystalková struktura) a tím zkrémovatí. Výhodou je, že už prošel krystalizací, takže znovu nevytuhne. A chuť je prý v konečném důsledku jemnější.

Antibiotikový med?
Taky vám to přijde ulítlý?
Ne, nejde o upravený med pro nemocné trpící angínou.
Jde o med ze zahraničí, ze zemí, kde přeléčují včelky antibiotikama (prý i často domíchaný ještě medem z Číny). U nás se to myslím nesmí nebo minimálně nedělá, takže vyhledávejte med z Česka.

Med se nikdy nekazí, přežije poživatelný staletí?
Ano, prý dobře vyrobený med vydrží věky. Přesto se může stát, že zkvasí. Důvodem je velké množství vody. Nemůže za to „medař“, ale pilné opylené včelky. Do úlu nesou nektar s až 70 % vody. Pak ho zahušťují. Někdy to ale nestíhají a zavíčkují med dříve. Pokud nezkušený včelař med hned stočí, je velká pravděpodobnost, že med začne kvasit. Ideální množství vody je totiž jen 18 %. Žel, zkvašený med je nepoživatelný a proces je nezvratný.

Takže opět raději ke včelaři zkušenému (nebo už vyzkoušenému).

Čistý med:
– způsobuje mírné pálení v krku,
– neodděluje se od vrstev,
– po čase krystalizuje,
– nepění.
Falešný med:
– má hrubou texturu,
– nekrystalizuje,
– je ředěný lacinými sirupy nebo dobarvován éčky či melasou,
– na povrchu se tvoří pěna.
– nejčastěji se jedná o med, který se dováží z Číny nebo mimo oblasti EU.

Svá moudra jsem posbírala z několika míst. Ze svých vlastních zkušeností, ale především ze stránek: ivcelarstvi.cz, domacimed.cz

Přeju šťastnou ruku při výběru kvalitního medu.