Nostalgie mne jímá!

Proč?

Protože jsem po mnoha letech zase (aspoň z dálky) viděla svou první Mateřskou školku.

[hidepost=0]Byli jsme se projít a podívat na „Lipák“. (Jak jsem se podrobněji zmínila v článku pod stejným jménem).

Cestou zpátky trhám mamce polní kvítí, snad ji to potěší.

Kousek od vlakového nádraží, v nějaké firemní zahradě, je za bílým plotem v permanentním pracovním nasazení jakýsi traktorista.

Přebíháme koleje…a blížíme se k mé bývalé mateřské školce.

Přepadá mě nostalgie, když natahuji krk přes plot.

„Pamatuješ, jak jsem pro tebe chodil? Tys mi vždycky vynadala, že jdu brzo. Já si pak musel sednout na pískoviště a čekat, až si milostivě doděláš tu bábovičku,“ vyčítá mi taťka, ale koutky mu cukají.
A historie se v tomto směru opakuje. Když teď chodí vyzvedávat vnučku Niki, ta mu prý dělá to samé. Asi to nějak podědila po tetě. 😀

Dívám se skrz plot. Tráva je vysoká. Ale v oknech budovy jsou obrázky. Kdyby se tak smělo jít dovnitř. Že by ještě fungovala?
Tak asi ne. Z informací na netu vyplývá, že tahle MŠ už zřejmě nepremáva. Škoda.
Tolik vzpomínek.
S jednou spolužačkou ze školky jsem se probojovala i osmi lety školy základní. Zdeňka a Jíťa alias Pískle – ona byla vždycky taková malinká. No dyť taky skoro jediná nedosáhne ze židle nožičkama na zem (myslím tím ve školce, na černobílém ústřižku ze základky je patrno, že už nožičkama na zem dosáhne celkem dobře). 😀

Úžasný, jak se všichni křeníme, protože nás vždycky posadili před žhnoucí sluníčko. A pak se smějte, když máte co dělat, abyste udrželi otevřený slzící oči. 😀

Vlastně je tu ještě jedna spolužačka, Andrea (pátá židlička zprava nebo…pro vás bude asi schůdnější šestá zleva), se kterou jsem se ale potkala až na škole v Budějicích. Koho by tehdy napadlo, že v Budějicích s manželem zakotvíme?
No jo…konec vzpomínání. Dětství je za námi a jiné se před námi nakrucuje s balonkem od nějakého politika :-D.

Ale i tohle dítě roste jako z vody. Ještě nedávno to neumělo chodit, mluvit…a teď?

…jak je vidět, už mamce pomalu roste přes hlavu. 😀
Inu, mládí vpřed![/hidepost]