Tentokrát nás zvou manželé Jurášovi za Křesťanský sbor ve Vimperku. Všechno klape a vypadá dobře…

Má to jen jednu vadu na kráse. Vtipné oznámení ve vimperském zvěstovateli.

Nějaký aktivní administrátor popletl fakt jen pár věcí. Název kapely si částečně spojil s trhavinou (inu zkratka Trinitrotoluenu – TNT je skoro jako TWB a Trinitry je skoro jako Trinity).

Navíc posuďte sami.

Logo (značka) Trinitrotoluenu a TWB…je téměř k nerozeznání. 🙂

Složení kapely je také v podstatě stejné.

A nástroje…není jeden skoro jako druhý?

Snad jen vyvstala obava, aby na náš koncert nedorazila parta důchodců, kteří si chtějí dát polku pěkně od podlahy a teď se budou muset přeorientovat na trochu jiný rytmus. 🙂

Fanoušci to vzali s humorem. 🙂

Na poslední chvíli to vypadalo, že Q s námi nebude moct vystupovat. Nějak jsme si to neuměli představit, takže jsme se úpěnlivě přimlouvali na Nejvyšších místech…a co myslíte? No jasně. Q tu s námi bude, akorát přijede později – chvíli před začátkem.

Dneska zvučí (pro mě) neznámý zvukař Jarda (Míra tentokrát nemohl a Filip nám dal typ na náhradníka).

Milé překvapení – všechno je na pódiu perfektně připraveno, jen připojit komba, kytary a krabičky.

Rozmisťujeme se, kluci ladí… zvučení jde moc pěkně.

Nemůžeme si na zvuk stěžovat. Každý slyší v odposlechu to, co potřebuje.

„Ne, to mi sem nedávej.“

„Kaaju mi přidej.“

„Trochu míň.“

„Pryč! Pryč!“

„Mě přidej trochu víc.“

„U mě dobrý.“

Ještě zapojit věci pro Q, který by to nestihl. Snad to kluci nezmotali a nebude tu ohnivá show. 🙂

Pořadatelé zatím dávají pryč židle, aby se dalo pod podiem tancovat.

Nemáme tu žádného dvorního fotografa, takže jsme moc vděční, že hojně fotili pořadatelé a Filip Jaroš, a zachytili atmosféru během celé akce.

Ratolest Jurášových (ať už byla v kterýchkoli rukou) vydržela v pohodě celý koncert a vypadala spokojeně. 🙂

Před i po koncertu se podávalo občerstvení (kafe, čaj, bezva domácí buchty) s úsměvem. No řekněte…kde tohle mají? 🙂

Generace se míchají – úžasné!

Pastor Křesťanského sboru, Jarda (s manželkou) nás z pódia uvedl, přivítal hosty a my mohli sáhnout do strun..

„Hoří v náááás a páááálííí, tváááá ohniváááá řeka…,“ začíná Kaaj první píseň.

Chce to trochu mlhy, aby světla dobře kreslila. Jenže mlhovač je špatně naprogramovaný…

Zvukař tedy mlhovač obsluhuje ručně, aby mlhy bylo opravdu jen tak akorát.

Pak už to barvama jen hýří.

Ačkoli někdy byla taková tma, že Q neviděl na sólíčka. 🙂

Pomalé písně některé zlákaly i k tanci v páru.

Hosté, Ifka a Misha, se s námi podělili o program.

Pozorujeme to všechno z rohu podia, kam jsme se pro tuto chvíli uklidili. Ifka v první pauze vysvětlila rozdíl mezi napodobeninou života „v matrixu“ a skutečným životem s Ježíšem.

Misha se v druhé pauze podělil o svoje svědectví, jak poznal Ježíše a dostal se z drog.

Takže spolu s poselstvím písní TWB se mládeži skotačící pod podiem dostalo čistého evangelia.

Při přídavku už se ani moc nesnažím hlídat zpěv, protože není slyšet. Všichni z plna hrdla volají Boží déšť na Vimperk. Úžasné finále. 🙂

Bylo skvělé sledovat, jak všichni možní pomahači během chvíle pomohli zvukaři sbalit všechny ty věci propojené z mixu (v sále) do přístrojů (na podiu).

My jsme si sbalili své sakypaky a pak jdem zavést hovory s lidmi v sále.

Bylo to prima. Užili jsme si to. Atmosféra úžasná. Zvukař z nás vymáčkl to nejlepší, co se dalo. 🙂

A zdá se, že to všechno dopadlo dobře.

One Response to “Zpátky na vimperském pódiu”