„Musím už ten starý baťoh vyhodit,“ říkám si

Dávno používáme nový a tenhle tu jen stojí v koutě a spíš překáží. Batůžek nám totiž často slouží jako nákupní taška, takže se velmi brzy začne někde trhat pod náporem minerálek a mléka.

Dobrá, takže ten starý prostě dosloužil. Šacuji postranní kapsy, jestli tam není nějaký zapomenutý doklad… a jejda. V hlavní kapse se ke stěně batohu lepí malý kartůnek.

Při nějakém nákupu jsme v něm zapomněli kousek z nákupu. Balenou šunku.

Marně vzpomínám, kdy jsme s tímhle batohem byli naposledy nakupovat. Musí to být dávno. Překvapeně koukám na šunku, která vypadá docela lákavě a svěže, a vůbec ne jako něco, co tu tleje pár měsíců. Po zkušenosti s nekazícím se mlékem už se ani moc nedivím.

Pro zajímavost hledám datum spotřeby, který by nám tak přibližně mohl napovědět, jak dlouho tu s námi šunka žije.

Hmmm, takže koupeno to muselo být nejdýl koncem února 2011. Hezký. 😀

Zkoumáme zvědavě šunku a otevíráme kartonový obal…a tady končíme.

Šunka vypadá jakoby jí nebyl skoro rok po záruce. Přesto plastový obal necháváme zatavený. Kdoví co by na nás mohla vypustit za to, že jsme si jí tak dlouho nevšímali. 🙂