Hosínská show
10.7.12
Den před akcí
Jdeme obhlídnout, co se chystá na další dny, kdy tu má probíhat letecká akrobacie.
Jedeme společně s 2MK.
Už když vystupujeme z auta, létá nad námi oranžové letadélko a dělá prima kousky. Vidíme ho právě přistávat
Ááááách… Ten obzor, to nebe, to prostranství…je to neskutečné. Fantastické.
Á, tady je malá svačinka pro veselé oranžové letadélko.
A tady si dává do nosu další letadélko.
A tenhle kolos se má jakože taky odlepit a dělat akrobacii? No to jsem zvědavá.
Nečekala jsem, že už dneska tady bude tolik letadel. Myslela jsem si, že se budou slétat až zítra. A oni dnes. A takové krásné podívání nám tu připravili. 🙂
Stmíííííváááá, nějak náhle se stmíííívá….
A co je tohle za akrobata? Ójé, tak tenhle by akrobatit neměl, jinak mu pasažéři a posádka ukážou svůj oběd. 🙂 Letadlo k akrobacii zcela nevhodné.
Před letištěm odpočívá vysloužilý, leč stále sympatický Čmelák. 🙂
Jdem se (před odjezdem domů) podívat na letiště ještě z jiné strany.
12.7.12
Přes hosínskou kameru kontrolujeme stav po deváté hodině. Letadla tam jen postávají, ale zřejmě moc nelétají kvůli dešti. Jediný, kdo se pohybuje je zimou stuhlá moucha na objektivu 🙂
Zjišťujeme na sociálních sítích, jestli se lítá nebo ne. Ale tam jsou jen povzdechy návštěvníků, kteří by rádi nějaké odpovědi, leč Hosín mlčí. Propagace téhle akce nebyla nijak velká, ale přece jen se to rozkřiklo a lidé by i rádi přijeli. Jenže stálé pršky, buřiny a vůbec nejisté počasí akci moc nepřeje. A Hosín…dál mlčí. To je škoda.
13.7.12
Dnes tedy v podvečer opět s 2MK vyrážíme na Hosín. Dopoledne se zřejmě nelétalo…ale to se už nedovíme, neb Hosín stále mlčí. 2MK včera platili za vstup, a vypadá to, že jsou jedinými platícími návštěvníky, protože (právě kvůli počasí) když se nelétá celý den, vstupné se nevybírá.
Je úžasné, co ti piloti s letadlem dokážou.
Půjčila jsem Kaajovi na chvíli foťák… 🙂
Chybí nám tu nějaký zasvěcený komentátor, který by nám říkal, co se na nebi děje…tedy, jaká právě probíhá figura, když letadlo třeba nehybně stojí na místě.
Něco málo zná Kaaj, takže nám občas něco řekne. Třeba jak vypadá „kobra“.
A pak nám zatrnulo…„Redbulák“ chce trumfnout let před ním. Letadlo totiž nejelo nijak dlouho po ranveji a velmi prudce vzlétlo. „Redbulák“ (podotýkám s mnohem těžším strojem) se rozjíždí a po několika metrech téměř v pravém úhlu stoupá. Stojíme šokováni a bez dechu. Prostě s otevřenou pusou sledujeme, jak pár metrů nad zemí visí kolos na vrtuli a nehýbe se ani nahoru (a naštěstí) ani dolů.
Evidentně to sám nečekal – trochu to přepískl a teď neví co s tím. Není dost vysoko, aby se mohl opřít a vzlétnout a tak tu visí. Připadalo mi to nekonečně dlouhé a už jsem se málem začala modlit, ať vrtule nepovolí a on se nezřítí. No…zas nebyl tak vysoko, možná by pomalu klesal až na ocas, ale kdo ví.
Nakonec se mu povedlo zvednout ocas a proříznout vzduch téměř vodorovně. Už se chytl a stoupá. Ufff.
„Točilas to?“ ptá se mě Kaaj.
„Já? No netočila. Dyť já ještě teď nedejchám.“ 😀
To přibližování na foťáku je věcička… jakobyste stáli u letadla.
Trochu nám vyhládlo…co malou večeři? Pan vedoucí je úslužný a že když si to neberem s sebou, tak nám to dá i na opravdový talíř (což jsem ocenila při odnášení ke stolu). Dal mi obě porce na jeden, takže tu nemusím chodit jako servírka. 🙂
Jde kolem nás jeden z pilotů. „Mám ti něco přinést?“ ptá se dívenka, která tu s dalšími děvčaty obletuje letce. „Né, já si tam dojdu…hezky pomalu, v klidu…jen žádný prudký pohyby…,“ říká vtipný pilot, který si zařádil nahoře, ale na zemi se drží „při zemi“. 🙂
A to byl tedy kráááásný nízký průlet. („Redbulák“ ho chvíli na to chtěl trumfnout – udělal nízký průlet, ale po zádech. Další letadlo už snad bude křídlem rýt do země… :-D)
Vlaštovky či jiřičky (nejsem ornitolog), se tu stále předvádějí. Dělají výkruty a přemety…chtějí trumfnout ty velké barevné dravce na obloze.
Ony tu totiž bydlí. Vemte si, kolik je asi tak může stát nájem 5+1 nebo 3+1 na Hosíně? 🙂
Hezká akce, až na to počasí. A Hosín snad příště bude i o něco víc komunikovat.