…říká si asi tenhle kormorán.

Ono totiž skutečně je docela dost teplo.

Chvíli ho pozorujeme jak roztahuje křídla.

„Zkusím si ho vyfotit,“ říkám, a lovím foťák v kabelce. Mezitím samozřejmě tiše pochybuji, že objekt mého zájmu bude v této zajímavé poloze čekat až vydoluji foťák z plátěného obalu.

Ale kupodivu ano.

Vydržel to dlouho. Teď už si spíš myslíme, jestli není zraněný a nejde mu třeba křídlo složit?

 

Jakoby nám četl myšlenky nebo nás na tu dálku slyšel. Složil křídla a ťapká si sem a tam. Je evidentní, že se prostě jen nastavoval slunci a užíval si tepla. Možná si i sušil peří?

  

Všelijak se čepýří a (občas až krkolomně) předvádí.

  

Jestli on tu nakonec neměl mezipřistání před „rendez-vous“ se samičkou a trochu tu nacvičuje. 🙂