Letos nám dal výběr správného termínu opravdu zabrat. Šíbujeme sem a tam…Tu město potřebuje, tu kapely potřebují… Nakonec tedy konečně usazujeme a zamlouváme termín na 31.6-1.7.2017

…a ejhle, nedlouho před festivalem se oznamuje celorepubliková křesťanská konference. Inu, není termín ten, aby se zamlouval lidem všem 🙂
Nevíme jak moc tahle konference ovlivní Hamr kemp (až na to, že nám některé domluvené kapely krátce před HK zrušili vystoupení), v každém případě jedeme v přípravách a modlitbách dál na plné obrátky.

PÁTEK – den první

V pátek začíná program písničkářkou, nám už dobře známou, Evou Henychovou. Zuzka (letošní moderátorka) se do její tvorby úplně zamilovala.

 

Je celkem příjemně, trochu provívá osvěžující vánek a my se zaposloucháváme do hlubokých myšlenek, které nám Eva z pódia posílá.

     

Dnes jsme postavili druhé (divadelní) pódium. Jako dělané pro divadlo Víti Marčíka. Těší nás, že se židle rychle plní a Víťa nebude hrát pro prázdná sedadla.
Jak se mohl naučit tak těžký text? Kroutím hlavou nad Víťovým „Labyrintem světa“. Povedený to kousek a zasloužený aplaus.

 

Je milé, že i ostatní vystupující zůstávají na vystoupení svých kolegů. (Víťa se dívá na představení Evy a Eva se dívá na divadlo Víti)

Program ale ještě nekončí. Na hlavní scénu nastupuje Oboroh. Slávek si letos přivezl posilu.
Příjemné zakončení pátečního programu.

 

Dík patří i zvukařům a osvětlovačům za dnešní dobrou práci.

SOBOTA – den druhý

Přijíždíme zase brzo ráno, abysme doladili co je třeba. Hamr kemp ještě spí a dýchá ranní rosou.

Listuji si v knize Buškova hamru a zaujalo mě sdělení z minulého roku 🙂

Nebojte, letos pršet nebude, (my z TWB) dáváme letos prostor novým umělcům, aby se program každoročně netočil na 4 kapelách, jak to v poslední době bývá na fesťákách běžné.

A co že je tedy tentokrát na programu?

Začínáme netradičně divadlem Víti Marčíka na druhém, divadelním pódiu. Tentokrát pohádkou. Né, nebojte se, to není představení jen pro děti. Vážně. Dospělí se mnohdy pobaví ještě víc než děcka. Víťa vás vtáhne do hry tak rychle, že ani nestihnete protestovat. Báječná podívaná. Fakt jsem se nasmála.

   

Mezitím se na hlavní scéně objevila Pára. Ne, to si zvukaři nevaří čaj ani párečky. To je přece Petr a Sára 🙂 Trochu nesmělá dvojka poprvé v tomto složení. Tak ať vám to vaří, Páro.

  

A kohopak to vidí mé zvídavé oko? Blíží se nějaké struny…a ano…je jich 6 🙂
Šafi a Iva se chystají na svůj výstup. Nevěřili byste, jakou show dokážou dva hlasy a 6 strun.

Přestože bychom nechtěli úplně opakovat kapely z let minulých, naopak, chceme dát příležitost dalším, novým objektům, Fisherman‘s friend, tedy Rybářova přítele jsme si nemohli nechat ujít.
Co? Že vám to stále nic neříká? To jsou přece Markéta a Honza Kuči.

Čeká nás Ridewheel team (biketrial show)…tedy team úplně ne. Nakonec je tu jen jeden. Ale to, co předvedl, to bylo něco neskutečného.

Skákání z bedny na bednu, budiž. Skákání přes natažené děti…no, to už je trochu riskantní a „úsměv“ vyděšené matky mluví za vše. „Jaromírééé, dělej něco!“ povzbuzuje manžela, aby zachránil alespoň jedno z několika zapůjčených dětí. Ten ale loví nejlepší snímky 😀 a pak děti samozřejmě zachrání, bude-li to třeba. „Áááá, Natánek je na kraji! Já to nemůžu vidět…“ úpí zase jiná matka.

Ale to ještě stále není vrchol čísla. Přeskakování laťky (do výšky) na kole – to jsem tedy zírala. Člověk tuto výšku bez většího rozběhu jen taktak překoná, ale na kole? Nevěřím svým očím.

   

Ale i další aktivity, které se tu konají, mají své příznivce 🙂

 

Pozoruju partu malých kluků. Obhlíží a váhavě se připravují, že přeskočí z břehu na břeh. Už to skoro vypadá, že skočí, ale zase se zastaví a váhají… ne, nedají to a raději přecházejí po můstku vedle kozího výběhu.

Nebudete tomu věřit, ale asi půl minuty po nich přišla dívenka, koukla na druhý břeh, udělala prostě hop bez většího váhání a dopadla měkce na druhou stranu. Kdyby nehrála kapela, zatleskám jí.

František blázen se vrací. A nás to těší. Minulý rok to byl opravdu zážitek a mnozí tento kousek ještě neviděli. Honzo – pusť se do stepování!

   

S radostí se vítám s Klárkou. Dorazila kapela Miriam. Do poslední chvíle to vypadalo, že Klárka zpívat nebude. Je v pokročilém stavu těhotenství a už se jí těžko nadechuje při zpěvu. Když se ale Hamr kemp přiblížil, neodolala. Má prý nádherné vzpomínky na minulé Hamr kempy a to úžasné prostředí a lidi, že prostě zkusí zpěv udýchat. A díky Pánu, udýchala to bezvadně (a ani k předčasnému porodu nedošlo). Díky, odvážná Klárko!

        

Na všechno svým časoměrným okem dohlíží Pavel, připravený vyběhnout, jakmile přijede další interpret, nebo když je třeba upozornit, že je čas končit.

Připravuje se rocková vypalovačka Citová záležitost. Na kapelu nás upozornilo několik jejích fanoušků. Trochu mi připomínají Eliatu (která vystoupila minulý rok). Prostě rockeři – stará škola. Žádné něžné vyhrávečky – klasický rock.

„Citovka“ se chystá hned po vystoupení na další fesťák… no, hoši, jen jestli to stihnete. Není radno slibovat služby „dvěma pánům“.

Nakonec se žel bubeníkovi po vystoupení neudělalo dobře a na druhý fesťák už kapela nedorazila. Pokud měli být pověstným hřebem večera, pak pořadatelům situaci nezávidím. Víme jaké to je, když vám kapela odřekne, natož v den vystoupení (kdy už není čas hledat náhradu).

Kolem mého stánku s knihami prochází drobný hošík…a jó, to bude raper Kalwich. A taky jo. Jsem zvědavá na jeho vystoupení, pár kousků jsem si naposlouchala při vybírání kapel.
Nezklamal. Mládež měl během chvilky na lopatě a postupně si získal i starší a ještě starší ročníky.

A teď něco jiného, jiný rytmus (a to téměř doslova). Někteří v Jiném rytmu hráli, jiní v něm stále hrají. Toto uskupení ale hraje jinak, možná i současněji – mě se moc líbí.
No to snad…! Vybil se mi foťák. A slibující fotografové opět nic nedodali. Ach jo, tak aspoň foto z infa o kapele.

Lhala bych, kdybych nepřiznala, že v úvodu zmíněná konference měla vliv na návštěvnost. Přesto lidé přišli, pobavili se, udělali jako každý rok krásnou atmosféru pro účinkující. A ti odjížděli domů opět spokojení s tím, jak o ně bylo postaráno, nadšení z krásného prostředí a s nadějí, že si je za rok znovu pozveme. Spokojenost návštěvníků i interpretů je pro nás velikou odměnou a povzbuzením k pokračování.

Tak zase za rok. Rádi vás tu uvidíme.