A je to tu. Den první.

Já a Kaaj vyzvedáváme Ondru a frčíme na Buškův Hamr.
KájaZ už zatím stihl převzít praktikáble.
Zatímco já omývám půjčené židle (Bože, kde to skladovali, že jsou na sedácích zrzavé louže a skvrny?), Kaaj, KájaZ a Ondra připravují podium pro divadlo.

Nelehký úkol.

Tak to je vtipný. Jestli máme pódium postavit tak, jak jsou praktikáble konstruovány, pak divadelníci budou muset chodit v předklonu 🙂 Jejich výška je totiž asi 3/4 metru. Když to Ondra zkouší, může stát rovně jen ve špičce stanu. To by nešlo.
Spekulujeme, přestavujeme. Nakonec podstavce necháváme složené a používáme je jen na usazení desek, takže pódium nemá víc než 30 cm.

Doumývám poslední židli a mám pocit, že jich bylo snad tisíc. Ale ne, je jich akorát, aby se vešly do stanu plus pár náhradních.
Kaaj ještě dolaďuje aparaturu, kdyby dramatici chtěli mluvit na mikrofon nebo pouštět podkladovou hudbu.

Teď rychle uklidit zázemí pro kapely…

A za chvíli to vypukne na ostro. Ondra se zabydluje v infostánku. Za krk nám kapou zbytky přeháněk. Je chladno a to zřejmě lidi odradilo. Přece jen ale několik návštěvníků dorazilo.

Frýdlantští dramatici
dorazili na chlup později 🙂 a tak to musí lítat.

Dramatici jsou skutečně dramatici, a tak to, co zdánlivě vypadá jako stavba kulis a představování se, je ve skutečnosti už první scénka. To ale netuší naši úžasní moderátoři, a tak se do scénky nenápadně zakomponovali a oficiálně odstartovali Hamr kemp 2018 prvními účinkujícími. (Opět nezklamali a na své vstupy se oblékají podle oznamovaného čísla.)

Frýdlantské dramatiky znám už z 90. let a byla jsem nadšená, že ještě hrají. A to, že naše pozvání přijali mě opravdu potěšilo.

Scénku, kterou se mi povedlo v příšeří stanu natočit, jsem si interně nazvala „Prostředník mezi námi“.

A pointa?
Znáš Boha osobně nebo jen z vyprávění druhých na youtube?
Znáš Boží hlas osobně nebo už jen z doslechu?

Dramatici ale neumějí jen hrát. Než se připraví další scénka, vystrčí Vlaďku zapět árii.

A tuhle scénku (opět mnou interně nazvanou) „Kdo je tu skutečně blázen?“ si pamatuju z jejich minulé návštěvy na jihu Čech.

Klidně bych snesla další scénky, ale už nezbývá čas. Dramatici se s námi loučí a zatímco my tleskáme jim, oni tleskají nám za „tak krásnou akci, kterou tu pořádáte, i když možná počasí není úplně festivalové“.

Opouštíme stan a ejhle, už neprší a je i trochu tepleji. To se hodí, protože další vystupující rozhodně nemůžu hrát v divadelním stanu.

The Elements
je slovenská rocková kapela. Zamýšleli jsme ji využít zítra jako hřeb večera, ale bubeník má divadelní vystoupení, takže je tu máme dnes.

Čiší z nich vděčnost, a co chvíli z pódia děkují, že nám tu můžou zahrát. A já jim to věřím. To není žádná póza.

(Před pár dny jsme byli na jiné kapele. Na pódiu frontman sršel díky, vděčností, vstřícností…když z pódia sestoupili, jakoby na sebe natáhl jakýsi krunýř odstupu. Mrzelo mě to, že vřelé city na pódiu už se dole zdály poněkud chladné.)

Jejich vystoupení mi bere dech. Melodické, chytré texty… umí to rozbalit i romanticky utišit.

Jsou skvělí. Jediná chyba, že je neslyšelo víc lidí.
Zima nám není, „elementi“ nás rozžhavili do ruda…jak dokazuje snímek z termokamery 🙂

Při přípravné schůzce kladl Kaaj moderátorům na srdce, aby si naposlouchali kapely, aby věděli, s kým mají co do činění, než je budou představovat.
Moderátor Petr se tehdy svěřil, že zatím „elementům“ nějak nemůže přijít na chuť.

Když jsem dnes viděla jeho taneční výkony (jež pomalu předčili akčního Tomáše – a to je co říct) a pak jeho nadšený vstup po dohrání, kdy skočil na pódium: „Kluci, děkujeme, byli jste fakt skvělý…“ (čekala jsem, že je půjde jednoho po druhém obejmout), zdá se, že „elementi“ Petra rozvášnili a ten jim konečně přišel na chuť… maximálně 🙂

Večer končí, ani se nám nechce pustit „elementy“ z pódia. Ještě před jejich odjezdem s nimi trávíme nějaký čas. Slovenština je tak krásná měkká řeč.

Kluci jsou nadšení z tohohle místa, z téhle akce (což těší i nás, chceme, aby neodjížděli spokojení jen návštěvníci, ale i kapely) i za odhodlání si pozvat kapelu z takové dálky. Člověk by čekal aspoň malé hvězdné móresy, ale těch se u téhle skvělé party nedočkáte.

Laťka je vysoko. Zítřejší program má před sebou výzvu, aby neklesl pod její nastavení.