Před nedávnem jsem si postěžovala v „Hurá za zviřátky“ nad tím, jak mě zklamaly palačinky (tedy jejich výroba) na „živitelce“.

Ale dneska můžu nadšeně zvolat. Hurááá, nefalšované francouzské palačinky (Crêpes) už jsou tu!

„Mám brigádu,“ sdělila nám nedávno Ketka. „Dělám palačinky naproti Prioru.“
„Fakt? A nejsou to ty tenký na obrovský plotýnce?“ ptáme se s Kaajou.
„No přesně tyhle,“ potěšuje nás Ketka. „Tak se někdy stavte,“ zve nás.

A to my zas jo, už ze zvědavosti, jaké jsou a jak to Kety umí ovládat, se tam jedno odpoledne vydáváme.

Cestou potkáváme balón. Tedy…on už byl vlastně docela daleko, takže jsem si ho musela hooodně přiblížit foťáčkem.

Ale my pospícháme dál, ať nepřijdeme těsně před zavíračkou. 🙂

Víte, tyhle palačinky jsou fakt něco. V Jihlavě jsme se na ně nemohli vynadívat. Ale na youtube je snad milion videí…hlavně takových, kde tyto palačinky vyrábějí asijatští palačinkáři. A to si někdy říkáte, že s tak neskutečně malým množstvím těsta, které ukápnou na plotýnku a rozetřou na sílu snad jen 0,1 mm ta palačinka nepůjde sundat. A jestli jo, tak to bude palačinka, kterou svět neviděl. A jim se to fakt vede sundat a zabalit do ní celý banán, jahody a dva kopečky zmrzliny. 🙂 Neskutečné!

Áááá…jsme u malého dřevěného stánku. Ketka jásá, už nás skoro nečekala. A hned nalévá těsto…opět si po letech vychutnáváme ten pohled na výrobu tenkých palačinek.

Namastit plotýnku – nalít – rozetřít – otočit – napatlat náplní – složit – předat. Celkem jednoduché, ne? 😀

A je-li libo palačinka třeba pro masojedy…není problém!

Ketka má v nabídce  hned několik náplní.

No prostě…palačinky jak mají být. A hlavně! Všimněte si, že Ketka se ani jednou nedotkla palačinky rukou. Buďto použila dřevěné nástroje, nebo si pomáhala rukou v bílé rukavičce. Prostě si mě, jakožto zákazníka, 100% získala.