Výstava – Carsten Nicolai

Na krátkou návštěvu k nám zavítaly Niki s Janou.
Probrali jsme společně co se chystá za program a dneska nás čeká výstava, kterou Kaaj objevil.

Protahujeme holky podvečerním městem. Procházíme pár obchůdků a protože je dost frišno, kupujeme si horkou a fakt hustou čokoládu na cestu.

Než Kaaj obere bankomat o pár drobných, pózujou mi holky na pár fotkách.

Á…ještě chleba na sýrové fondue k večeři. Á…kakao z fair trade obchodu… Á…to stačí, je čas na výstavu.
Bereme to napříč přes náměstí.

Vcházíme do Domu umění. Má tu být výstava Carstena Nicolaie –  „Filtr“. Nevíme tak úplně co nás čeká, ale první překvapení je příjemné – vstupné je zdarma. 🙂

Německý umělec Carsten Nicolai, který se ve své tvorbě pohybuje na pomezí umění, vědy a elektronické hudby, se v Č.Budějovicích představuje svojí první samostatnou výstavou u nás. Jeho díla jsou založena především na fenoménu zvukových a světelných frekvencí a nutno připomenout, že téměř ve všech dílech je přítomen princip náhody. 

Vcházíme do červeně osvětlené místnosti, kde…nic není. 🙂 A v další místnosti…také ne. Ani třetí místnost se neliší ničím jiným, než barvou osvětlení. Možná se bude něco dít na stěnách? Ale neděje se nic.
A pak nám to došlo. Jde o hru barev.
Přecházíme z místnosti do místnosti a pozorujeme barevný efekt. Nevěřili byste, jaký zážitek můžete mít ze tří prázdných místností. 😀
Niki má na sobě oranžovou bundu, která svou barvu mění, kdykoli přejde z místnosti do místnosti.
A tady je malý sestřih.

Kaaj navíc zjistil, že tu používají takovou tu neviditelnou mlhu. Víte, aby světla správně „kreslila“, potřebují se o něco opřít. Běžně se k tomu na koncertech využívá mlhovač (nebo kouřová mašina, chcete-li). Ale většina lidí má podvědomou reakci. Vidí mlhu (teda oni spíš vidí kouř) – dusí se.

Ale „neviditelná“ mlha by tyhle nechtěné reflexy vyrušila.
No, budem o tom přemýšlet.

V každém případě díky, Nicolai, za bezvadný zážitek. 🙂

A když už jsme v tom kouzelném světě barev, jdeme si na parkoviště pohrát s „ufem“.

Niki se to moc líbí, jen je škoda, že (ač jde o hračku) malé děti by se vystřelováním mohly zranit a navíc i dospělý člověk má co dělat, aby katapultoval „ufo“ dostatečně vysoko.

Takže se Niki jen dívá a běhá pro spadlé světýlko, aby ho Kaaj mohl znovu rychle vystřelit.

A teď rychle domů, do teplíčka. Kaaj nám chystá sýrové fondue, které určitě zahřeje naše promrzlá těla.

Leave a Reply