27.12.11 Hurá na Lázně…

Tak tahle „věc“ bývala za mého dětství taková šedočerná.

Dnes má nový kabát. Nikdy jsem netušila, co to vlastně znázorňuje.

A tady už je Sova, naše stará dobrá základka.

Nad lesy se vznáší sníh? Ne…to je jen mlha. Škoda.

Naopak, tráva se zelená skoro jak na jaře.

Pomalu se blížíme k Hyblerce. Vypadá to, že obnovené nátěry už opět berou za své.

U potůčku…ach ty vzpomínky. Táboráky s taťkovými spolupracovníky a jejich dětma. To už je teda let! Teď je tu „zdravotní“ brouzdaliště. (No…i když není zima, nechtěla bych se teď brouzdat.)

Áááá…álej. To už jsme na Lázních.

Škoda jen, že se o ně nikdo nestará. Už to vypadalo, že jo…a pak jen zalepili loga investorů. 🙁

A jdeme dáááál…náš průvodce už netrpělivě čeká. 🙂

Foťáček přibližuje skoro jako dalekohled. Jakoby byl kamenolom kousíček od nás.

Prachatice jako na dlani. Pomalu se stmívá a sem-tam se rozsvěcí okýnka.

Je sice jen něco před pátou, ale už je skoro tma. Je čas překročit koleje a vrátit se domů.

Ale pozor na vláček!

Je tohle opravdu období zimy?