18.10.2012
Letos jsme vyrazili až téměř odpoledne. Takže už předem tušíme, že nezvládneme posbírat všechna razítka (na daných stanovištích po návštěvě získáte razítko > a za 10 razítek můžete být vylosováni > vyhrajete stolní hru).

Biskupská zahrada
Tak sem se hned tak nedostanete. A že to teda stojí za to. Tisíckrát jsme prošli kolem tohohle romantického koutu zahrady-zátiší, a vůbec netušili, že tam je. Když totiž jdete po nábřeží, vidíte jen vysokou zeď.
Snad bude tohle příjemné místo zpřístupněno veřejnosti nejen při podobné akci.
                             

Věž Železná panna
Tuhle restauraci známe taky jen z nábřeží. Ale tedy…příjemné prostředí.

     

Po dřevěných schodech se dá jít do věže. Tohle je okýnko ve stropě – ale ve věži je na podlaze.
 

Míříme ke koněspřežce. Kaštan tu dělá ataky na lidi svými plody. 🙂

Muzeum koněspřežky
   

Jsem zvědavá, co se do tak malé budovy vejde.
A…je to jasný. Malá budova, malé modely. 🙂
           

Vodárenská věž
Ta zajímá hlavně Káju.
Jenže… prohlídka je jen po určitých časových úsecích. A přestože počítám, že už teď je tu kolem 10-12 zájemců, musí se ¾ hodiny čekat, než nás pustí dovnitř.
Jdeme si tedy prohlédnout aspoň věž zvenku a pár popisů o tom, jak to uvnitř vypadá.
                     

Vzdáváme to. Spokojujeme se jen s popisem a na prohlídku nečekáme.
 

Podívejme se, my tu v Budějkách máme i Sanatorium. 🙂
 

Kaaj mi chvíli bere foťák z rukou…
   

Je už pozdě na další návštěvní místa, tak se procházkou vracíme domů.

Sleduji „zdní umění“. Já vím, že je to bráno jako ničení veřejného prostranství. Ovšem odhlédneme-li od toho, že je to nevhodný způsob jak zveřejnit svůj talent, musíte uznat, že autoři jsou skutečně talenti.
Tedy, ti, co vytvořili nápis vlevo (část na fotce vpravo je tak trochu plýtvání barvou).

Umíte si představit, že malujete sprejem? Udělat jím čáru už je umění, natož vytvořit přesné tvary a stínování…