Na počátku všeho bylo slovo…vlastně výzva.

Jsi muzikant nebo máš kapelu? Chceš se ukázat v centru města Českých Budějovic? Jestli ano, přihlas se na www.francouzska-aliance.cz

Kaaj využil příležitosti a přihlásil naši kapelu.

Netrvalo to dlouho, kdy nám bylo zasláno potvrzení o účasti.

Protože posledních pár měsíců trénujeme bez Qéčka (bifluje na státnice), je nejvyšší čas začít zkoušet zase všichni pospolu. Hrajeme skoro denně (někdy doma, často společně), aby bylo na fesťáku co představit.

Poslední „dolaďovací“ zkouška je den před pátečním vystoupením.

 

Pátek 21.6. něco před 18. hodinou

Nervozita? No trochu je, ale kupodivu ne taková, jakou bych čekala.

Jak řekl Kaaj, udělali jsme co jsme mohli – nabídli jsme Pánu svých 5 chlebů a 2 ryby a na Něm je, aby je použil a rozmnožil.

Martinovým přibližovadlem jsme před Jihočeské divadlo dopravili komba, nástroje… Zbytek tu má už nachystán objednaný zvukař.

Rychle zapojujeme, připojujeme, vypojujeme a zase napojujeme… Pan zvukař si nás po jednom vyvolává a zvučí. Mixák má na i-padu (pro mé oko velmi netradiční pohled) s nahryznutým jablíčkem (pro mé oko velmi milý pohled). 🙂

         

Dan se chystá k fotoútoku na Michala, který už tu chvíli pobíhá a fotí…

 

Pozvali jsme pár přátel, o kterých víme, že by se na nás chtěli přijít podívat. Vždycky je dobré mít poblíž nějakou morální podporu. Takže když se tu objevují, moc mě to těší.

  

Je čas…Začínáme druhou písní z playlistu, protože tu první jsme přehráli celou kvůli zvučení.

Asi po čtvrté písni se začal tvořil oblouk obecenstva a téměř všichni zůstali až do konce. To je milé. Zdá se, že se jim to líbí nebo je TWB minimálně zaujalo natolik, že jim stálo za to tu stát. 🙂

Pan zvukař během celého vystoupení zvučí, což je prima, protože v každé písni se za mikrofonem děje něco jiného.

          

Fotograf předemnou, fotograf zademnou 🙂

    

Potlesk…rozloučení…balíme. Střídá nás rómská kapela.

Zatímco Kaaj shání vizitku pro zvukaře, který byl očividně spokojen (hmmm….hezkýýý), já se snažím rychle odpovídat na spršku dotazů.

„Proč jste hráli tak krátce?“

Každá kapela má limit, víš?

„Zítra budete taky hrát tyhle písničky?“

Ano a víc. Ve Vimperku máme 2 hodiny, tam si to můžeš užít naplno.

„Moc se nám to líbilo, dík, že jste nám dali vědět.“

To my jsme rádi, že jste přišli.

„Škoda, že nebyl Lukáš…“

Dneska se nevešel, ale zítra ve Vimperku bude. A s piánem.

„To bylo tak krásný…My jsme šly na wc a tam vedle, ne že bych to říkala, protože vám fandím, ale tam bylo mnohem míň lidí než tady…“

Opravdu? No to je milý. Dík, že jste přišly.

„A vy ste z Budějovic? Tak to nemáte daleko.“

Ano, tady kousek. 🙂

Pozoruhodné…Jak rychle se plac vylidní, když ustane hudba. Tak ještě foto poslední fanynky,

… loučíme se s pořadatelem, zvukařem, plníme Martinovo auto a jdeme si vybrat svých 200,- na nápoje.

„Ten klavír jste vrátili vy?“ ptá se nás zralá žena.

„Klavír? Aha, myslíte ten…“ Jaké štěstí, že Kaaj byl obhlídnout naše stanoviště když si šel koupit trsátka.

„Tak ten tu byl kolem třetí asi kvůli tomu sboru, co měl zpívat ještě před námi. Když jsme sem dorazili, už tu nebyl,“ snaží se jí vysvětlit.

„Hmmm, nevím, jestli už můžu zamknout. Nikdo nic neřekl…takže to už můžu vytáhnout ten kabel?“ ptá se.

„No to asi ne,“ vyhrkneme s Kaajou téměř najednou. „Ještě tu budou hrát dvě kapely, to byste jim vypla proud.“

„Aha, aha…“

„Támhle je zvukař, ten by vám mohl říct kdy to asi má končit,“ odkazuje ji Kaaj do správných rukou.

Paní se na nás roztomile usmála, rozloučila se a cupitala za zvukařem.

Popíjíme své nápoje a posloucháme vystoupení na pódiu u Slávie. Známá tvář, Radim…že by tam byl i náš pančitel na zpěv. Ne, není. Zpívá tam ale člověk jemu podobný, proto nás velmi překvapuje, že jde o Róma. A taky že hrajou rómskou hudbu. Takže rómské rytmy je možno slyšet tu i tam (kde jsme hráli my).

Tak to byl první koncert. Zítra nás čeká druhý v 18:00 hodin ve Vimperku.