Takže plac by byl. Kája (Z.) a Kája (Kaaj) si dělí úkoly. Je třeba zajistit pódium, lavice, stoly, stany…To si bere Kája Z., kterému jsou tyhle věci velmi blízké.

No a návrh plakátů, pozvánek, webu, HK placek, zajištění aktuálních informací, zajištění kapel, zvukaře a osvětlovače, moderátorů…no samozřejmě to je parketa pro Kaaju.

Musím říct, že tihle dva – pořadatelé – se od začátku neskutečně dobře doplňují. Každý se drží „svého kopyta“ a to je skvělé.

Festival začíná získávat jasné obrysy.
Aktuální informace pomalu naskakují na www.hamrkemp.cz, logo Hamr kempu je na světě, kapely do programu přibývají, pódium je zařízeno a (přednostně) vyrobeno…
Akce už je na spadnutí. Je pátek, a my přijíždíme dopoledne na Hamr pomoct stavět stany a nanosit lavice a stoly. Prostě připravit co nejvíce dnes, aby to zítra už bez potíží mohlo vypuknout.

Kostra pódia se hrdě vypíná na svém místě. Kája Z. a Kaaj dolaďují kde budou stát stany pro návštěvníky, a kam se postaví infostánek.

   

Pak už se pouštíme do stavby stanu. Samozřejmě striktně podle návodu.

Ajaj…plachta je na tuhle konstrukci úzká a dlouhá. Špatná plachta? Kluci jdou překontrolovat druhou bednu, jestli se něco nepomíchalo. Fenka Miki pomáhá v identifikaci a očuchává tyčky.

Ba ne, špatný návod. Tyčky se mají spojovat přesně naopak. Tam kde návod uvádí dlouhé, mají být krátké… Rozebrat, předělat! 🙂
Tak konečně plachta sedí.

Druhý stan už půjde levou zadní, jen se tak úzkostlivě nedržet návodu. 🙂

Kaaj jde obhlídnout zázemí pro umělce. Pohled z okna…k nezaplacení. Áááá, dorazily stoly. Tak šup s nima pod stany…

Je pěkné, že připravené stany se dají využít už dnes, protože se tu odpoledne koná Dětský den pro školáky (po vysvědčení). „Mlsně“ sledujeme červený flek, který se nafoukne a bude z něj skákací hrad. Ten by se tu zítra taky vyjímal. Ale sháněj hrad den před akcí, že?

Je půl třetí. Práce je dokonána, až na pódium, na které ale přijedou odborníci později. Jedeme tedy domů, neboť od pěti máme ještě poslední kapelní zkoušku…
Nakonec se na místo činu přece jen ještě jednou vracíme. Zítra totiž bude málo aut, takže by náš PT cruiser musel pobrat bubeníka s bubnama a ještě kytary a aparát. To při nejlepší vůli nepůjde.
K Sokolovně je zákaz vjezdu. Hasiči tu mají akci a nikdo tu nesmí parkovat. Jenže jak jinak se dostat pro těžký aparát? Musíme to risknout.
Předdovážíme si tedy na Hamr nástroje a komba ještě večer. Právě se pracuje na dokončovacích pracích na krásném pódiu.

Unavení se vracíme domů a nezvykle brzy vděčně mizíme pod peřinou. Zítra nás opět od rána čeká zařizování, zvučení, vítání kapel, knižní pult…naše vystoupení… tak je třeba využít každé minuty na odpočinek.
Kaaj nemůže usnout. Chvíli si povídáme, když Kaaj zaúpí: „Neudělali sme ty poukázky na jídlo pro hudebníky.“
A tak vstáváme a ještě kolem jedné hodiny ranní vyrábíme poukázky. Ale teď už vážně do hajan! Kaaj za chvíli spokojeně oddychuje takže i já už můžu pokojně vklouznout do snění.