Poslední dobou se u mě shromažďují knihy od Fran Riversové.

Na netu o ní pějí ódy, jakože opravdu umí psát. Dobrá tedy…

Beru si k posteli na večerní čtení první z řady jejích knih.

„No, to bude asi slaďák,“ říká mi lascivní obrázek na titulce. Už předem mě to odrazuje, že půjde o nějaký sladkobolný plytký příběh, jenž knihy tohoto vzezření často skýtají.

Ještě víc se obávám „křesťanských napodobenin“ s mnohem horším výsledkem. Znáte ty pokusy, kdy se autor pokouší napodobit světský námět (způsob, styl), aby kniha byla prodejná a hlavně přijatelná pro jakéhokoli čtenáře. Zamíchá do knihy párkrát slovo Bůh, aby jakože bylo jasné, že jde o čtení i pro křesťany. Ve skutečnosti ale bývá tato napodobenina ještě horší.

S nevelkým očekáváním čtu první stránky. Možná právě proto jsem mile překvapená, že příběh není plytký ani hloupý. Naopak. Rozvíjí se tu hned dvě paralely dvou životů (asi) 100 let od sebe vzdálených.

Zápletka a časté zvraty nutí čtenáře číst stále dál. Jisté napětí „jak to teda vlastně dopadne?“ vás nenechá knihu jen tak odložit.

A Bůh?
Ten je v knize velmi přirozeně zakomponován. Je v podstatě ústřední postavou celé knihy a vy si toho všimnete téměř až na konci příběhu.

Posléze jsem na netu viděla slovenské vydání této knihy – s mnohem méně odrazující obálkou (podle originálu). Škoda, že v češtině rovněž nebyla použita některá z originálních obálek. Knize by to rozhodně prospělo.

V každém případě, máte-li možnost si knihu přečíst, stojí to za ten čas. Může být nadějným povzbuzením hlavně pro ženy v této době, kdy je tolik manželství otřeseno v základech.

Některé originální obálky: