Nahrnulo se nějak hodně práce.
No a když už nám to příliš přerůstá přes hlavu, je čas trochu se odreagovat.
Tentokrát jedeme na Hosín, jestli tam něco nelítá.

A ono jo.
Kromě probouzejícího se hmyzu tu ještě lítají letadla.

Kaaj se prochází po nádherně zelené ploše a komentuje pro mě akrobatické výkruty.
Já sedím na lavičce a se zakloněnou hlavou sleduji všechny ty lopingy a pády střemhlav k zemi.

Prostě jen relaxuju a nechám si zdát, že letím – mizí zemská tíž i čas. 🙂