Na vedlejší, divadelní scéně (ve stanu) už se zase něco chystá.
Tentokrát program i pro ty nejmenší.

Tučňáci na arše
– divadelní představení, se kterým Honza Horák (vám možná spíše známý pod nickem „František blázen“) letos dorazil.

Z let minulých už ho známe jako výborného představitele divadla pro jednoho herce.

Jak si ale poradí se 3 tučňáky, andělem a kdo ví, kolik je tam ještě postav?
Jsem opravdu zvědavá. Shlídla jsem pár ukázek od jiných umělců a myslím, že to bude fakt něco.
Tři kamarádi tučňáci – blížící se potopa – a jen dvě vstupenky na Archu, která před potopou zachrání. No to je přece výzva.

Kolem stánku mi krouží několik zájemců o knížky, takže z divadla jsem, žel, viděla jen kousek. Honza rozhodně nezklamal a zas dokázal přehupnout z role do role. Stojím u vchodu do stanu a ačkoli nejsem uvnitř, doslova mě fackuje vydýchaný vzduch. Obdivuji všechny děti i dospělé, že uvnitř vydrží. Jenže strhující Honzův výkon zaujme natolik, že vlastně dýchat zapomenete 🙂

Miriam
je už léty prověřená kapela P. Vavřince Skýpaly. Letos si přivezli čerstvý přírůstek, který ale na pódiu zatím neuvidíme, neb spinká v kočárku. Jestli si vzpomínáte, Klárka si minulý rok i přes vysoký stupeň těhotenství nenechala Hamr kemp ujít a vystoupila.

Moderátoři odmítají trochu chladnější teplotu a razí havajské podnebí 🙂

Těší nás, že Šafi (po odehrání s kapelou Miriam) nikam nespěchá a může s manželkou letos konečně zůstat až do konce festivalu. A zdá se, že jim to za to stálo.

Sokolníci
zatím za branami Hamru předvádí show, která nadchla (jak jsem slyšela od očitých svědků) nejen děti, ale i dospělé.

„No a mohla jsem se s ním vyfotit,“ říká mi nadšeně Lenka, že držela na ruce dravce. „A pak jsem ho pošimrala pod krkem…“ pokračuje.
„A sokolník ti řekl: To už nikdy nedělejte! Že jo?“ pokračuju já.
„Jak to víš?“ diví se Lenka.
„Logicky mě to napadlo, dyť je to dravec.“
„Jo, to mi říkal. Úplně vytuhnul, prý to ti dravci nemají rádi,“ říká Lenka stále trochu překvapená, proč by se mu to nemělo líbit.
„Mohl ti uklovnout prst,“ gratuluji Lence k úspěšnému zachování končetin bez úhony. 😀

A další atrakcí za branou je (mnou interně nazvaná) Tomášova řež.
Tedy…používá se prý bezpečných zbraní, ale jak se ke mně doneslo… Když děcka vyrazila na steč dobýt opevnění, za kterým se kryli jejich vlastní rodiče, prý rozhodně nešlo o mazlivé dobytí, ale spíš dobití 😀
Tomáš se totiž ujal výcviku dětí, a zřejmě velmi úspěšně.

Tak si dejte bacha, když si s Tomem budete chtít vyřizovat účty.

Libo-li si dáchnout? Domluvte se s majitelem, třeba vás pustí chvilku do stanu 🙂

Ale fakt jen chvilku, protože nás čeká pořádnej úlet 🙂