aneb
Oheň na stole
Tak jsme se asi po roce ve stejné sestavě sešli na zahradě u Zuzky a Vaška, že si jako něco ugrilujeme.
Ale hlavně posedíme a užijem si trochu vtipné konverzace. Navíc se někteří vrátili z dovolené na „Dlouhým“, tak jsme zvědaví. (Pokračování textu…)
Krásný sobotní den…jako dělaný na přátelské posezení.
Ve tři odpoledne už sedíme u Zuzky na zahradě, pěkně v chládku pod košatým stromem, a užíváme si klídek vesnického sídla.
Zuzka pobíhá sem a tam, jen aby nám nic nechybělo. Je tu spousta lidí, takže svou ratolest vkládá do našich rukou.
…Asi po čtvrthodině se představují rakouští kejklíři s ohnivým tancem.
Malé plamínky postupně vyměňují za plameny na jednom konci a poté na obou koncích tyče. Tanec vrcholí hořícími řetězy a jejich synchronizovaným točením.Úžasný byl hořící řetěz i s ohňostrojem.
Pátek večer…víkend začíná.
Po parném dni je horký podvečer. Na budějovickém náměstí se houfují lidé, aby shlédli slibovanou ohnivou show.
Stojíme s manželem u kašny. Z proudů prýštící vody nese vítr drobounké kapičky přes okraj kašny až mě do tváře.
Nejdřív se lekám a skrývám se za manželova záda, ale pak zjišťuji, že je to docela příjemné.