aneb
Labutí píseň raketoplánu.
„Už poletí,“ hlásí mi Kaaj z pracovny.
Do startu raketoplánu Discovery zbývají asi dvě minuty. Jde v tuto chvíli o poslední let.
Nejde o žádnou zanedbatelnou záležitost, takže na netu se určitě dočtete mnoho zasvěcenějších informací.
Vypůjčím si pár slov jednoho z mnoha článků: Na floridském mysu Canaveral dnes začíná poslední dějství slavné kariéry raketoplánu Discovery. Do kosmu se má vznést už po devětatřicáté, a je tak nejen nejdéle sloužícím, ale i nejvytíženějším ze všech zbývajících raketoplánů. Od roku 1984 zaznamenal více než pět tisíc obletů Země. (…) Discovery při svém 39. letu zamíří na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam kromě šestice astronautů a obvyklých zásob dopraví také třeba prvního humanoidního robota. I tím je … poslední mise unikátní. Robot by totiž mohl znamenat pro provoz stanice velký přínos. (www.rozhlas.cz)
Běžím do pracovny k manželovu počítači. Společně sledujeme odpočítávání…
Raketoplán ještě sedí jako přilepený. Skoro jako by se nic nedělo.
A už se něco děje.
Palivo…jiskřičky…zážeh…
(po kliknutí na obrázek se velikost zvětší)
Spousta dýmu kolem a pak už se objevuje záře hořících trysek.
…a už letí!
Právě teď se oddělily vyhořelé pomocné rakety na tuhé palivo, které se pak na padácích snesou do Atlantiku. Odtud je speciální tým vyloví, (vysuší, odbahní) a použije zas při příštím startu.
A už je nahoře. Těsně před oddělením hlavní nádrže, (která následně shoří v atmosféře) vidíme na trup raketoplánu narážet nějaké kousky izolační pěny nebo ledu…snad nejde o nějaké poškození. Ale zdá se, že je vše ok, nikdo nic nehlásí.
A tak si tam spokojeně pluje, nahoře, na oběžné dráze.
Takhle start raketoplánu vypadal v “mé (kaajově) části vesmíru”:
Raketoplány znají asi všichni. S jejich provozem započala NASA na začátku 80. let minulého století. Starty raketoplánů byly zpočátku docela senzací a těšily se velkému mediálnímu zájmu. Jenže časem se ze senzace stal běžný provoz a my (jako lidstvo) jsme si přestali raketoplánů všímat. Až doteď. Tyto kosmické dopravní prostředky dosluhují a vydávají se na své poslední cesty do kosmu. Nejinak tomu bylo i s Discovery.
Raketoplán Discovery měl svojí poslední misi (STS-133) zahájit v listopadu 2010, jenomže mu v tom zabránila trhlina v krytu hlavní nádrže a únik vodíku kolem tankovacího zařízení. Na zmíněnou trhlinu se přišlo jen několik málo minut před startem. Start byl tedy odložen a Discovery putoval zpět do dílny, kde byl dlouho opravován. Jeho čas nadešel 24.2. 2011.
Je skvělé, že NASA každý start přenáší obrazem i zvukem živě přes internet, takže jsme se Zdes poměrně pravidelní diváci těchto představení. No a tohle jsme si nemohli nechat ujít.
Celá závěrečná příprava ke startu trvá celé hodiny, než se astronauti navlečou do skafandrů, než dojedou ke startovací rampě, než se nasoukají do kabiny, než… Prostě je to dlouhé a jen pro trpělivé povahy. Zdes si přeje být volána až na poslední minutu před startem.
A tak se také stalo. Odkoukal jsem celou proceduru sám, trnul, když se těsně před uzavřením startovacího okna porouchalo něco na jednom z řídících počítačů, takže to vypadalo, že se opět nikam nepoletí. Oddechl si, když se cca 40 vteřin před odvoláním startu povedlo závadu opravit a Discovery dostal od všech finální “GO” souhlas. No a pak jen sledoval časomíru a v T-00:01:05 zavolal Zdes, ať si jde užít start.
Její specifický pohled na celou událost je popsaný výše. Každopádně, Discovery se vydal na svojí poslední cestu a my ho na ní budeme sledovat a možná mu zkusíme i zamávat.
