Discovery (II.)

25 února, 2011 | Autor: zdes

aneb

Musíte mít to správné okno.

Dnes chceme pozorovat raketoplán v akci. Kolem šesté totiž poletí nad našimi hlavami.

Kaajův mírný úvod do celé “problematiky”:

Když se řekne, že něco letí do vesmíru, člověk si zkusí představit ty nepředstavitelné dálavy kosmického prostoru a… a vzdá to. Jenže vesmír není tak daleko jak by si leckdo mohl myslet. Vesmír totiž začíná skoro za našimi humny. Tedy spíš zhruba 100 km nad vaší hlavou. No a to zas tak daleko není. Takže když se řekne, že Discovery “letí do vesmíru” znamená to, že nebude zas tak vzdálen, abychom ho nemohli vidět. Tedy samozřejmě při splnění dvou podmínek. Tou první je, že jeho dráha povede ve správný čas (tj. krátce po setmění, nebo krátce před svítáním, aby jej ozařovalo Slunce a raketoplán se nám „rozsvítil“) nad Evropou a tou druhou, že bude hezké počasí. No a oboje bylo u Discovery splněno hned druhý den jeho letu.

Už odpoledne jsme dostali od Dr. Michala Kočera upozornění na čerstvý výpočet dráhy raketoplánu a z toho vyplynulo, že bychom se měli v cca 18:10 našeho času s nadějí dívat na oblohu směrem k jihu. Protože je možné, že na vlastní oči uvidíme raketoplán Discovery na jeho poslední cestě vesmírem.

A teď už opět zdes:
„Michal říká, že je moc světla. Že nebude nic vidět,“ říká trochu smutně Kaaj.

Původně jsme plánovali jít na parkoviště, které je naším pozorovatelským stanovištěm už nějaký ten pátek.

Teď si ale nejsme jisti, jestli to má cenu. Kaaj mě nechce zbytečně vystavovat chladu, který venku docela řádí. Jak říká: „Jsi ještě trochu po nemoci“.

A tak lepí nos na okno v obýváku, kdyby přece jen něco málo vidět bylo. Chvíli postává s hlavou pod záclonou a…

„Támhle je!“ vykřikl najednou. Rychle běžím k oknu a opravdu. Bezvadný výhled z našeho obýváku. Nádherně vidíme zářící objekt, který se žene po šeřící se obloze. Úžasné.

„Zdravíme, Discovery…“ volá a salutuje Kaaj směrem k raketoplánu, který pomalu mizí za siluetou střechy domu.

Víte, s tím startem raketoplánu na orbitu Země to není jen tak. Nemůže si vyletět kdykoli. Ve skutečnosti musí být to správné „okno“, které se nějak složitě v NASA propočítává. A já myslím, že my jsme to nejlepší okno (pro sledování) našli. 🙂

S manželem se shodujeme, že dost možná bychom venku mezi domy neměli takový výhled, jako tady. A navíc jsme tu v teple.

Prostě představení jak připravené pro nás.

A takhle nás vidí ON.