Dneska probíhal na náměstí v Č. Budějovicích Bohemia jazz fest 2011.

Stihli jsme teda jen posledního vystupujícího, ale i tak jsme si to užili.

Stihli jsme křty v Plavu, návštěvu u Hanki, večeři…takže se na náměstí objevujeme až při vystoupení Triloka Gurtu, perkusionisty z Indie.

Máťa, ač nejmenší z nás, proráží cestu co nejblíž k pódiu.

Trilok si umí rozezpívat své publikum, aby mu dělalo podklad pro jeho další dozvukování.

Nechápu to, ale všichni kolem fakt zpívají a vydávají podivné zvuky…a pak si to uvědomuju, vždyť my jsme v kotli.

Trilok je 3x vytleskán. Teda spíš vyzpíván. Lidi spontánně zpívají poslední melodii, kterou po nás Trilok chtěl. A funguje to.

Scéna vypadá moc dobře.

Zůstáváme i po skončení a sledujeme, jak bedňáci balí aparát.

Šplhají po boční kovové konstrukci jako opičky. No, je vidět, že to nedělají poprvé.

Je čas jít domů. Byl to perný den. Kaaj se ještě naposledy ohlíží na scénu.

A tady je krátké video…dokud mi nezkolabovala vybitá baterie ve foťáku. 🙂  Trilok si tu právě roztleskal lidi do rytmu, který potřeboval…

Rozhodně jsou tu samí muzikální talenti, protože Trilok rozhodně nevyžadoval nějaké jednoduché „um-ta-ta“ tleskání, ale celkem složité rytmy. No jo, no, co Čech, to muzikant. 🙂

Vystoupení prý věnoval Trilok svému „guru“, a sklízí za to potlesk. Kaaj se zamýšlí, že kdybychom vystoupili my a věnovali koncert tomu našemu „guru“, možná by si lidé ťukali na čelo. Dneska to je prostě tak podivně nastaveno. Všechno duchovní je záhadný a fakt hustý a skvělý, dokud neřekneš jméno Ježíš. Tohle zkreslené povědomí národa se dá ale s Boží pomocí změnit.