Půlmaratón v Českých Budějovicích

9 června, 2012 | Autor: zdes

9.6.12
Vlastně jsme se o této akci dozvěděli úplně náhodou.

Na Husovce jsme viděli ceduli s upozorněním, že bude jakási uzavírka… Dopídili jsme se, ale na to, jaké celosvětové osobnosti se sem chystají zaběhat si, je propagace skutečně mizivá.

Procházíme kolem připravené trati. Takhle vymetenou Husovku hned tak neuvidíte (občas je těžké přejít i po přechodu).

Trať bude se tak zajímavě kroutiti kolem našeho bydliště, že jsme v podstatě odříznuti od okolního světa. Jestli přejdeme na druhou stranu Husovky (směrem k náměstí), tak se možná až do 22. hodiny nedostaneme domů. A tak zůstáváme na našem břehu. Radši.

Nota na mapě znamená hudební stanoviště. Jedno navštěvujeme – jde o pouštění hudby, takže jestli jste čekali kapelu, nebyla tam.
Sedíme na lavičce u parkoviště, kde by měl být dobrý výhled.
Nejdřív jede sejftykára…tedy, spíš „oznamovací“ auto, které uvádí VIP závodníky (jichž je asi 10).
Když projela dvě auta vtipkuji:„Teď trojnulka, viď?“ Kaaj je hrdý, co jsem se všechno naučila na rallye. 🙂
A pak už běží jeden z VIPáků…a v patách druhý…třetí…

Pokud se mi zdaří vyfotit maratonce zepředu a je vidět číslo, můžu přidat i popisek o koho jde a v jakém pořadí se umístil.

Čas od času nám nad hlavou přeletí kameraman. Ve vrtulníku, samozřejmě.

Rozestupy se menší a teď už běží spíš početné skupinky. Vodič s balonkem – je člověk, který povzbuzuje běžce kolem sebe aby dosáhli času uvedeného na balonku. Někdo to chce dát za 1:30 někdo za 2:10 apod.

Věkově se maratonci opravdu hodně liší. Od mladých děvčátek až po muže zralého věku.

Tak tady ten pán zřejmě proběhl křovím, či co, protože mu na hlavě zůstal jakýsi opeřenec. 😀

Můj obdiv mají všichni…i ti na těch poslednějších a posledních místech, o kterých se většinou v novinách nepíše.

Tady běží partička „Urugvajců“ 🙂 Druhé kolo už tu neběželi, takže to byla zřejmě ta alternativa na 10 km.

Stejně tak tento „Angličan“ s pláštěnkou už nás v druhém kole nemíjel.

Tahle paní běží kolem nás dlouho potom, co ostatní už dávno proběhli občerstvovací stanicí a čeká se na druhý proběh prvních závodníků. Vypadá po 4 km hodně vyčerpaná, ale nevzdává to a běží dál.

Druhé proběhnutí běžců v čele závodu si natáčím. Před VIPáky jede motorka. A tady už jsou ti další…

Všimněte si, co třímají v rukou. Většinou tubu s výživným gelem, který tady vycucnou a po pár metrech u občerstvovací stanice zapijí vodou.

„Co to mají? Sendvič? Nebo jablko?“ ptám se Kaaji. „Ne, to je houba,“ vysvětluje mi. A skutečně, když si fotku přiblížím, je to houba.

Je tu pár zahraničních hostů, ale naši, Češi, jsou stejně nejlepší. 🙂

Už podruhé kolem nás běží lepá děva s růží ve vlasech a teď mi dokonce mává. Škoda, že páska (se kterou tu před hodinou dívky pořadatelky páskovaly) skrývá její startovní číslo.

Vlastně páska kryje čísla mnohých, kteří se v momentě cvaknutí foťáku nacházejí před mým objektivem.

Ženy běží „dva“ závody. Jeden se počítá společně s muži (naprostá rovnoprávnost), ale pak se počítá na kterém místě doběhly pouze v kategorii žen.

Někteří běží po vyznačené trati, jiní běží na WC, které je úplně mimo trasu (jak důmyslné). Pak není divu, že někteří si ulevují přímo na trávníku u trati.

Získávám k těm běžcům stále větší úctu. Ještěže je příjemné počasí. A občerstvovací stanice stále ve střehu.

Tak to vypadá, že ti, co chtěli původně zaběhnout čas 2:30 (a byla jich banda) se rozdělili na dva tábory. Někteří uprchli za vodiči pod 2:30 a někteří si tempo zvolnili na více než 2:30 (strop je 3 hodiny). Takže tu máme dva osiřelé vodiče, kteří teď povzbuzují jeden druhého, aby to zvládli za 2:30. 🙂

„Vyfoť je na mostě,“ povzbuzuje mě Kaaj. Pokouším se tedy přitáhnout obraz nejblíž jak to jde. Nějaká dívka tam běžcům něco rozdává, ale pití to není. To snad ne…ti letákáři se dostanou úplně všude. 🙂

Nóóó…s propagací se město příliš nevytáhlo, ale touhle akcí se vytáhlo hodně. 🙂