Vzhůru ke hvězdám

6 června, 2012 | Autor: zdes

aneb

Pozorování nebeských krás

Pohled na hvězdnou oblohu je vždycky fascinující. Pokud to jen trochu jde snaží se lidé tyhle momenty zachytit.

Záznamy z našeho pozorování a několik (přiznávám, že skutečně amatérských) fotek následují…

6.6.2012

Přechod Venuše přes sluneční kotouč…to si asi nechal ujít jen málokdo. Prý se na to podíváme až za nějakých 105 let. Tak to už stojí za to si přivstat a podívat se. 🙂

Večer předtím jsme se dívali přes intík na přímý přenos z Hawaie a dnes kolem šesté (Kaaj bleskově sestavil dalekohled) už jsme na břehu řeky a pozorujeme.

30.4.2012

Měsíc každou chvíli zahalují mraky, ale i tak je to nádhera (ten pohled nikdy nezklame) tak jdeme pozorovat.

A tohle je pro mě historický okamžik. Fotky sice nejsou nijak skvělé, ale pro mě mají velikou hodnotu – poprvé v životě vidím Saturn na vlastní oči (nejen jako zářící tečku) včetně prstence.

27.3.2012

Kráčíme si to ze školy a hle…krásný Měsíc s Venuší u Černé věže. Jako z pohlednice nebo z pohádky. 🙂

20.3.2012

Jiráskovo nábřeží: Venuše a Jupiter

9.3.2012

Nebe bez mráčku… Nejde nevyužít příležitosti. Velmi teple se odíváme a razíme na parkoviště.
Dělám si pár fotek přímo z foťáku a tentokrát si některé hvězdy dokonce můžu díky Stellariu pojmenovat.
Kaaj už má montáž v malíčku, takže během chvilky můžeme pozorovat.

Tohle je souhvězdí…tak to zrovna nevím. 🙂 Ale je to nádhera, ne? Tolik hvězd zachytí můj foťák (připouštím, že něco může být „hvězdný prach“ ve vzduchu, ale skutečně prý foťák zachytí mnohem víc) a jen několik jich je viditelných pouhým okem. (Samozřejmě si musíte fotku rozkliknout.)

No a tady už s popisem – část souhvězdí Lva a Mars. (Nejprve skutečnost, pak obrázek ze Stellaria.)

A tohle je Velký vůz, ten snad na nebi najdou úplně všichni. A pokud ne Velký vůz, tak Velkou medvědici určitě. 😀 (Nejprve skutečnost, pak obrázek ze Stellaria.)

Souhvězdí Orion. (Nejprve skutečnost, pak obrázek ze Stellaria.)

A ještě blíž v souhvězdí Orionu… (Nejprve skutečnost, pak obrázek ze Stellaria.)

Rychle nám k obzoru utíkají dvě planety. Za chvíli už zmizí ve stromech. (Nejprve skutečnost, pak obrázek ze Stellaria.)

Pomalu nám vychází Měsíc a je to teda romantika sama. Využili jsme čas, dokud byl za domy, a projeli dalekohledem celou oblohu. Teď je ale čas na Měsíc a přiznávám, že pro mě nezapomenutelný zážitek.

Tady už vylezl ze stromů a začíná se nám ukazovat v plné kráse. Snad nikdy jsem ještě neviděla tolik detailů. Úžasné…zvláště poslední snímky přes měsíční filtr.

6.3.2012 – Planetárium

Jana a Niki přijely na prázdniny, tak jsme je s Kaajou vzali do planetárka.
Dalekohled je „napevno“, což znamená, že se nedá snížit nebo vytáhnout výš – pozorování je tedy čirá akrobacie. 🙂
Při pozorování měsíce si musíte kleknout či lehnout na zem pod okulár a při sledování hvězd nad obzorem se šplháte do závratných výšin žebříku (přičemž za zády máte propastnou hlubinu schodiště s nízkým zábradlím). Když se chce podívat Niki se svou výškou běžnou pro prvňáčka, někdo ve tmě trefně komentuje: „Je to mládeži nepřístupný?“
Totiž – přestože vystoupila na nejvyšší příčku provizorních dřevěných schůdků, stále jí ještě víc než půl metru chybí. Jana s ní balancuje na schůdkách a zvedá ji do výšky (za zády zmíněná propast) a přitom se snaží dodržovat zákaz dotýkat se dalekohledu. Nelehké.
Tak mě napadá, jestli je to tak ojedinělý jev, že se malé dítě zajímá o hvězdy??? Zajímat se může, ale jen stěží se podívá. 🙁
„Už se podívali všichni?“ ptá se pan průvodce. Nikdo se neozývá, tak točí dalekohledem na jiný objekt. V druhé půlce kopule naproti nám se ke zdi lepí skupina asi osmi lidí, kteří se samozřejmě nebyli podívat. Asi se báli výstupu do výšin. Čekají, až bude něco níž a pak se jdou konečně také podívat.

26.1.2012

Tentokrát pozorujeme za bílého dne. Slunce, Měsíc a Venuše. Samozřejmě se slunečním filtrem.

Slunce:

Měsíc a Venuše:

Venuše:

Měsíc (jak říká Kaaj – mladý Měsíc):

A pozorování na noční obloze. Měsíc a Venuše…v podstatě v tuto chvíli dva jediné objekty na nebi.

20.1.2012

A opět, pozorování slunce a jeho skvrn. Nejprve na počítači, ať víme, co hledat…

A večer neodoláváme a jdeme ještě pozorovat hvězdy. Souhvězdí Orion, Velký vůz a hvězdokupu (jež má kolem 50 viditelných hvězd), ale nějak jsem si včas nepoznamenala její jméno. 🙂 A nakonec pokus o nafocení mlhoviny v Orionu (myslím), ale hvězdy jsou trochu roztřesené. 🙂