Po čase jsem si konečně přečetla „ušima“ další knihu, kterou jsem dlouho odkládala. Totiž…

Před pár lety se mi do ruky dostala kniha s přebalem, který ve mně vzbudil spoustu rozporů. Na jednu stranu mě zaujaly fotky lektorů (mých bývalých úžasných lektorů) z Biblické školy v Brně, což mě trochu pokropilo nostalgií. Na druhou stranu bych takový obal na knihu asi nikdy ne(do)volila.Obálka mi evokovala úzké zaměření na čtenáře – absolventy Biblické školy.

Stále jsem odkládala čtení, že až jako bude chvilka, podívám se do ní. Předpokládala jsem, že kniha je o věcech, které znám, a sama je prožila, takže není třeba na ni chvátat. 

Jaké to překvapení, když se v krátkém časovém úseku vyprodaly všechny kusy v mém e-shopu (takže jsem si nestihla dát jednu bokem, pro sebe, na přečtení). Začala jsem se pídit po důvodu tohoto náhlého zájmu a během chvíle jsem se dovtípila. Na rádiu TWR se tato kniha četla na pokračování. Tím si udělala reklamu a evidentně byla všude vyprodaná, takže zmizely i moje kusy. 

Ze zvědavosti jsem si poslechla 1. záznam načtené knihy.

Vážně jsem to nečekala… Kniha začíná dětstvím hlavní hrdinky, spoluautorky knihy. Poutavě vypráví o svém životě, o své rodině, jak prožívala dobu světové války, dobu soudruhů, jak zvládala své různé nemoci a přesto postupně dosahovala svých cílů… Naprosto mě její příběh nadchl. To, jak jejím životem probleskují Boží doteky, dokud se s Ním konečně nesetkala osobně, bylo úžasné. Její vytrvalost… 

Podle jména jsem si stále říkala, že je mi povědomé. 
„Není to ta starší paní, co s námi chodila do Biblické školy?“ ptala jsem se manžela. A ano. Je to ona. Bylo nás ve škole opravdu hodně (šlo o startující ročník, kdy přijelo i mnoho zahraničních studentů). V prvním ročníku snad něco přes 400 a ve druhém kolem 200. 

Poslouchám dál audio knihu a asi 3. záznam od konce obsahuje vzpomínku na Spisovatelský seminář s Marikou Frydrychovou. I ten jsme s manželem absolvovali. Nepamatuji si úplně všechny lidi, kteří tam s námi byli, jen vnímám ten dojem, že to byla moc příjemná skupina lidí. Všichni jsme se tam hned od začátku uvolnili a byli ochotni číst svá dílka beze strachu, že se nám druzí vysmějí. Takže paní Miriam byla taky jednou z nás? Pátrám v paměti.

„Asi s námi byla na semináři s Marikou,“ hlásím manželovi. Sděluji mu totiž všechny postřehy ohledně zajímavostí z této knihy. A je to vzrušující, když člověk čte o něčem, co sám prožil, ale z pera někoho jiného.

A jaké to překvapení, najednou slyším, jak mi do sluchátek Marika předčítá slova paní Holíkové: „…sešla se tu asi 10členná parta nadšených mladých, věřících literátů, kteří se celý týden nevěnovali ničemu jinému, než psaní. Byli to manželé Karel a Zdena S., Lenka V. …“

„Jsme tam,“ říkám manželovi nadšeně. No vážně, jsme citovaní v její knize. Úsměv se mi roztahuje od ucha k uchu. To je tak milý.

Kniha tedy rozhodně není jen pro absolventy Biblické školy v Brně. Je to velmi zajímavý vhled do dlouhého a plodného života jedné ženy, která se nevzdala a Bůh to všechno viděl.
Knihu rozhodně doporučuji.

V nabídce zde >>